Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Praze ročně přibývá dvacet semaforů. Město jich plánuje sedm stovek

  19:37aktualizováno  19:37
Za 85 let fungování vystoupal počet automatických semaforů v Praze na 640, každým rokem jich přibývá přibližně dvacet. V metropoli by brzy mohl fungovat také speciální druh odpočítávacího zařízení.

85 LET. Automatická světelná signalizace v Praze začala fungovat 21. ledna 1930. | foto: Jaroslav Halamka, iDNES.cz

Blikají červeně, oranžově a zeleně a už osmdesát pět let tím řídí život v ulicích Prahy. Jejich absence by měla nedozírné následky. Kdyby všechny semafory naráz zhasly, nastal by naprostý kolaps dopravy. 

Nejenže by pekaři nedovezli do obchodů ani kůrku chleba, ale ani záchranka by se nedostala ke zraněným včas.

Automatická světelná signalizace zkrátka způsobila zlom v řízení dopravy. Stalo se tak přesně 21. ledna 1930, kdy se uprostřed Václavského náměstí mezi ulicemi Jindřišská a Vodičkova rozsvítil první automatický semafor.

Řízení dopravy světly se rychle zdokonalovalo. Zatímco původní semafory pracovaly tak, že se v řadiči otáčel válec, který pravidelně měnil světla bez ohledu na hustotu provozu, v dnešní době řídí světla složitý počítačový program. Ten dokáže rozpoznat třeba i to, jestli jede autobus načas.

Semafory v číslech

  • Do roku 1967 bylo v Praze jen 33 světelně řízených křižovatek.
  • Od té doby se jejich počet začal výrazně zvyšovat, v prvních letech až o 50 ročně, v posledních letech o 5 až 10 ročně.
  • Celkem je nyní v Praze 640 semaforů, 129 jich je na samostatných přechodech pro chodce. Centrálně je řízeno 329 zařízení. Provoz tramvají řídí 246 semaforů.
  • Ne všechna zařízení umí v hustém provozu upřednostnit vozidla MHD. Aktuálně to dokáže 177 semaforů pro tramvaje a 183 jich preferuje autobus.

Nyní je na území Prahy 640 semaforů. A každým rokem jich okolo dvaceti přibude.

To je ale podle odborníků stále málo. Na milion obyvatel by prý mělo ve městě stát tisíc světelných zařízení.

„Cílový stav je nyní plánován na sedm stovek světelných křižovatek. Všechny staré budou navíc obnoveny,“ říká manažer firmy Swarco Traffic František Lusk. 

Swarco se společně s firmou Eltodo zabývá výrobou a instalací světelné signalizace v Praze. Každá z nich má na starosti polovinu města. Swarco levý břeh Vltavy a Eltodo pravý.

Semafory se stále vylepšují. Od roku 2012 se k přechodům instalují „odpočítávadla“. Ta jsou v současnosti na deseti křižovatkách metropole a postupně by měla být na všech frekventovanějších pražských křižovatkách.

Do Prahy se možná brzy dostane také speciální druh odpočítávacího zařízení, které funguje například v Berlíně. Mezi stojícím červeným panáčkem a jdoucím zeleným je třetí světlo, které vypadá jako přechod. 

Když přestane chodcům svítit zelená, s červenou se zároveň rozsvítí bílé pruhy, které postupně ubývají. „Chodec tak pozná, kolik času zbývá do doby, kdy se autům rozsvítí zelená,“ vysvětluje Lusk.

Nový druh odpočítávadla by mohl brzy fungovat na křižovatce ulic Kaprova a Křižovnická.

Oproti starším světelným semaforům jsou v těch dnešních LED diody. Diody jsou sice dražší než klasické žárovky, ale mají delší životnost a výrazně menší spotřebu elektřiny. 

„Dříve jsme měli problém s tím, že se diody rozkrádaly. Pravděpodobně na diskotéková osvětlení. Nyní už to naštěstí vymizelo,“ říká manažer firmy Swarco. LED diody navíc umožňují regulaci intenzity záření. V budoucnu by se tak dalo nastavit, aby světla v nočním provozu řidiče tolik neoslňovala.

V současné době běží modernizace systémů osvětlení, kam spadají i semafory, pomaleji než v minulých letech. Je to kvůli tomu, že vedení města se již druhým rokem nedaří vysoutěžit zakázku na tyto práce.

Zatímco před více než dvěma lety město obnovovalo ročně zařízení v hodnotě zhruba padesáti milionů korun, vloni to bylo 28 a letos už jen 20 milionů.

Historie semaforů v Praze

  • Řízení provozu na nejrušnějších křižovatkách zavedla Praha už v roce 1919. Dopravu korigoval strážník s gumovým obuškem. 
  • V roce 1927 strážníka nahradil první světelný semafor, a to na křižovatce ulic Hybernská, Dlážděná a Havlíčkova. I tak ale musel u světel zůstat člověk, který je ručně přepínal. Čtyřboký kvádr byl tehdy zavěšen uprostřed křižovatky a řídil najednou vozidla i chodce ze všech směrů.
  • První semafor bez obsluhy byl instalován uprostřed Václavského náměstí v lednu roku 1930. Modernější semafory začaly v metropoli fungovat až koncem 60. let.
  • Původní mechanický model s otáčivým válcem postupně nahradil systém rozsvěcovaný počítačem. 
  • Starší modely měly předem nastavený automatický program, který vždy ve stejném cyklu měnil červenou na zelenou a pouštěl vozidla i chodce.
  • Ve druhé polovině 80. let minulého století začala Praha stavět na křižovatkách a přechodech dynamické semafory. Ty umí reagovat na aktuální dopravní zatížení. Dokážou rychleji pouštět chodce nebo příliš dlouhou kolonu aut.
  • Mění i délku zelených a červených signálů. Zvyšuje se tím kapacita a plynulost dopravy a snižuje čekací doba na volno ve srovnání se zastaralým s pevnými programy.
  • Chytré semafory jsou vybaveny čidly či kamerami pro automobily a MHD a tlačítky pro chodce.



Témata: Praha, Praha-město




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.