Zálezlice se nemusí bát povodní, po deseti letech je ochrání hráz

Zálezlice, jedna z nejzničenějších obcí při katastrofálních povodních v roce 2002, se konečně dočkala ochrany. Do roka by měla začít výstavba protipovodňového valu. Ten bude vysoký sedm a půl metru a bude vyšší, než kam sahala voda v roce 2002.

"Bude se jednat o hliněný val s travnatým povrchem, nikoliv zeď, jak se domnívají někteří místní," řekl starosta Zálezlic Jiří Čížek.

Výška ochranné stěny by měla o dvacet centimetrů přesahovat výšku hladiny vody při povodních 2002. Součástí hliněné hráze budou také výztuhy a nepropustné fólie. "Jejím hřebenem povede kvůli údržbě tři metry široká komunikace," vysvětlil podrobnosti Čížek.

Je to přesně rok, co MF DNES informovala o průtazích kolem výkupu pozemků potřebných ke stavbě protipovodňové hráze. "Poslední majitel podepsal prodej na jaře tohoto roku, jednalo se o spekulanta s pozemky," řekl starosta Jiří Čížek. "Musel jít s cenou hodně dolů. Šlo mu o zisk, ten však nakonec nebyl tak velký, jak doufal."

Zálezlice a velká voda roku 2002

Poškozeno bylo 90 ze 120 domů v obci. Z toho 40 domů muselo být zbouráno. Povodně zničily místní čističku odpadních vod a kostel. Během katastrofy byla obec odříznuta od světa, kolem ní se rozprostřelo "jezero" o rozloze 400 hektarů. Protipovodňová hráz má ochránit čtyři sta obyvatel. Náklady na realizaci stavby hliněného valu přesahují 120 milionů korun.

Podpis smlouvy o budoucím prodeji přitom podle starosty Čížka přišel za pět minut dvanáct. Kdyby obec nemohla začít se stavbou příští rok, přišla by o přidělené dotace.

Obec musela kvůli stavbě hráze vykoupit od různých vlastníků na tři desítky pozemků.

Přeložit se musí dvě silnice

"Nyní probíhají mimo jiné i jednání o silničních přeložkách, val totiž budou křižovat dvě komunikace. Vzhledem k jednání a k tomu, že Povodí Labe bude muset vyhlásit soutěž na veřejnou zakázku, odhaduji, že se stavbou začneme až na jaře příštího roku," plánuje starosta.

Lidé jsou podle starosty převážně pro výstavbu valu. "Samozřejmě se najdou i tací, kteří jsou proti. Mezi nimi jsou například obyvatelé, kteří svůj majetek připojistili proti povodni větší částkou a paradoxně doufají, že se situace zopakuje," tvrdí Čížek.

Projekt má rozpočet přes 120 milionů korun, největší část peněz obec získala od ministerstva zemědělství v rámci protipovodňových opatření.

Finanční spoluúčast města má pokrýt kraj. "Jedná se o částku pěti milionů, její přiklepnutí krajem je poslední překážkou projektu," informoval starosta obce.