Deset bývalých radních a pět úředníků je obžalováno z toho, že souhlasili s uzavřením dvou nových smluv s firmou Haguess. Podle státní zástupkyně způsobily hlavnímu městu škodu téměř 25 milionů korun. „Je to zásah do systému zastupitelské demokracie,“ řekl k obžalobě Svoboda.
Uvedl, že v roce 2012 rozhodovalo vedení města o dvou řešeních, z nichž ani jedno nebylo dobré. „Bylo třeba posoudit, která z variant je horší,“ uvedl Svoboda. Podle něj se ukázalo, že horší variantou by bylo spolupráci s firmou Haguess ukončit. Vrátilo by to město do doby, kdy v Praze jezdila koňská dráha a hrozila by řada soudních sporů, uvedl.
Obžalovaní
|
Radní proto rozhodli o prodloužení spolupráce. Dohodnutá smlouva navíc podle exprimátora byla pro Prahu výrazně výhodnější než ta předcházející, ač obžaloba tvrdí opak. Svoboda uvedl, že do obžaloby nebylo započítáno vše, za co dříve společnost Haguess dostávalo zaplaceno.
Navíc byla původní nabídka firmy údajně snížena o jedenáct procent. „Když někdo dokáže snížit cenu o jedenáct procent, může jít na arabské tržiště a nebude oškubán jako slepička o peří,“ řekl Svoboda.
Obžaloba podle něj fakta hodnotila jednostranně a účelově. „V obžalobě je například tvrzeno, že radní věnovali problému pouze půl hodiny. Jak může státní zástupkyně rozhodnout, zda půl hodiny je hodně, nebo málo, když na zasedání rady nebyl?. Je to dojmologie. Přitom radní o této věci jednali ne jednou, ale sedmkrát,“ argumentoval.
Připomněl i to, že vyšetřovatel do obvinění opsal část seminární práce studenta prvního ročníku práv (více čtěte zde). Napadl i znalecké společnosti. Na dotazy Svoboda odmítl odpovídat a požádal, aby se další líčení konala bez jeho účasti. Podobně už v úterý postupovali obžalovaní úředníci i dva ze tří vyslechnutých radních (více o prvním dni soudu čtěte zde)
Po Svobodovi vypovídala bývalá radní pro oblast IT Eva Vorlíčková. Přinesla si k soudu krabici se spisy, které se případu týkají. „Dokumenty se mnou jezdily i na víkend, opravdu jsem se kauze věnovala velmi intenzivně,“ uvedla Vorlíčková, která část materiálů sama připravovala.
Uvedla mimo jiné, že tehdy jako první dopočítávala, kolik Opencard Prahu do té doby stála - k roku 2012 to podle ní byla miliarda a třicet dva milionů korun. Pokud by byl projekt ukončen, muselo by se podle ní do ztráty připočíst ještě 600 milionů korun. Na tolik odborníci ocenili „kmen uživatelů,“ kterých tehdy byl přibližně milion.
Dopravní podnik na její žádost uvedl, že na Opencard vynaložil 325 milionů korun. Další desítky milionů by pak stál přechod na papírové kupony.
Stejně bych hlasoval i o svých penězích, uvedl Lohynský
Další z bývalých radních Radek Lohynský v krátkém vyjádření uvedl, že měl na starosti životní prostředí a s materiály ohledně Opencard se seznámil „obvyklým způsobem.“ Na rozdíl od většiny radních Lohynský odpovídal na dotazy soudce, žalobkyně i obhájců. Především vysvětloval, z jakých konkrétních materiálů vycházel, či jak probíhalo hlasování.
Státní zástupkyně se zeptala, zda by hlasoval stejně, kdyby se jednalo o jeho peníze. „Jiná možnost nebyla, hlasoval bych stejně,“ odpověděl.
Další obžalovaní Ivan Kabický a Lukáš Menhart stejně jako ostatní vinu odmítli. „Zdá se mi neuvěřitelné a absurdní, že by celá rada hlavního města páchala úmyslnou trestnou činnost, jak tvrdí policie a obžaloba,“ uvedl Menhart.
S exkolegy se shodli, že předložené materiály do rady považovali za kvalitní a údajům neměli důvod nevěřit. „Jsem přesvědčen, že materiál obsahoval veškeré náležitosti, které obsahovat měl,“ uvedl Menhart. „Důvěra se odrazila i v tom jednotném hlasování,“ připomněl Kabický.
Oba na dotazy soudce, žalobkyně i obhájců uvedli, že se s předloženými materiály seznámili, ale do detailů je neznali. Odůvodnili to zejména tím, že to kvůli množství předkládaných materiálů na jednání rady nebylo v lidských silách.
Exprimátor Bohuslav Svoboda u Městského soudu v Praze (1. září 2015):
