Cyklostezky nikdo nehlídá. Zdravotníci na kole na nich už nejezdí

Záchranáři na kolech. Dobrý nápad, ale pražskou záchranku údajně stáli mnoho peněz. Jezdci na kole čelí patnáctkrát vyššímu riziku smrti než posádky aut. Jen loni bylo z celkových 660 usmrcených lidí na silnicích 68 cyklistů, tedy kolem deseti procent.

Pražské cyklostezky v předchozích letech hlídali záchranáři na dvou elektrokolech, kteří mohli pomoci tam, kam se sanitní vozy dostávají hůře. Loni však působili pouze v červnu a letos je už na cyklostezkách neuvidíte vůbec.

„Jednotlivé případy byly efektivní pouze z hlediska časové úspory. Při zásahu mohl být záchranář první na místě, ošetřit a zajistit pacienta do příjezdu výjezdových skupin,“ řekla deníku Metro mluvčí pražské záchranky Jiřina Ernestová. V porovnání s celkovým počtem ošetřených však výsledky nebyly nijak významné.

„Z 115 530 lidí, jež v předchozím roce pražská záchranka ošetřila, bylo pouze 20 pacientů ošetřených cyklohlídkou,“ dodává Ernestová. Dalším důvodem zrušení záchranářů na kolech byl nedostatek personálu a skutečnost, že pojišťovny tuto službu z důvodu jednočlenné výjezdové skupiny neproplácejí. „Náklady tak byly hrazeny z rozpočtu zdravotnické záchranné služby,“ dodala Ernestová.

Cyklisté čelí patnáctkrát vyššímu riziku smrti

Jak se mají chodec či cyklista bezpečně chovat v silničním provozu?

• Chodec nemá při přecházení po přechodu absolutní přednost, před vstupem na zebru či do vozovky je nutné navázat s přijíždějícím řidičem oční kontakt. Ze 23 usmrcených pěších na přechodech zemřelo 21 právě z viny šoférů.
• Cyklisté jsou v očích zákona rovněž považováni za řidiče. Tito takzvaní zranitelní účastníci silničního provozu také často nepamatují na svou viditelnost a jejich chování v provozu je často nečitelné.
• „Právě zbrklost či nečitelnost chování pěších byly loni hlavní příčinou 37 smrtelných nehod,“ popisuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Řádné osvětlení a reflexní prvky podle odborníků často předejdou nejedné nebezpečné situaci.