Prezident Národní hlukové observatoře Ivo Vaněk ke své radě hned přidává komentář: "Naši prarodiče si obvykle postavili domek v době, kdy po silnici jela drožka ráno a večer se vracela. Bylo to neobvyklé natolik, že si s radostí zřídili ložnici v pokoji u silnice. Drožce mávali, ráno s ní vstávali a večer pro ně byla signálem, že je čas spát."
Od té doby uběhla desetiletí a další generace mají podle Vaňka ložnici stále na stejném místě. "Jen za okny jim mezitím vyrostla několikaproudová komunikace," dodává.
Nová funkce přes hluk: koordinátor
Vaněk si přesto myslí, že lidem obtěžovaným hlukem začíná hlavní město naslouchat. "Blýská se na lepší časy," konstatuje. "Je tu snaha vytvořit funkci hlukového koordinátora. Všechna velká města ji už mají," vysvětlil Vaněk, jehož občanské sdružení se sledováním problematiky hluku dlouhodobě zabývá.
"Funkce bude zřízena do konce roku 2007," potvrdila iDNES.cz Iveta Pražáková z odboru ochrany prostředí hlavního města Prahy. Hlukový koordinátor by měl zjišťovat, jak hluk působí, kolik lidí ovlivňuje či zda je nebezpečný.
Nadměrný hluk totiž představuje problém větší, než se na první pohled může zdát. Kromě toho, že lidé bydlící u rušných silnic nemohou v noci klidně spát, projevují se u nich i zdravotní potíže.
Vysoký tlak, horší imunita nebo choroby kardiovaskulárního systému jsou jen zlomkem možných komplikací. Následuje stres, nepozornost a snižování výkonnosti. V neposlední řadě i rozvodovost.
V Michli lidem nedá spát "zvuk vysavače"
To, že se v hluku těžko žije, spojilo loni tři tisíce obyvatel pražské Michle. Sepsali hromadnou žalobu na magistrát. Radnici na hluk upozorňují už od roku 1993, ale marně.
Hladina hluku přitom v ulicích Vyskočilova a Michelská dosahuje v průměru až 77 decibelů ve dne. V noci pak neklesne pod 70 decibelů, což odpovídá hluku ze zapnutého vysavače. Hygieniky povolená norma přitom schvaluje hodnoty 60 decibelů ve dne a 50 v noci.
Případ nakonec skončil šalamounským rozsudkem. Soudkyně uznala, že postižená ulice 5. května patří mezi jedny z nejhlučnějších v Praze, žalobu ale přesto zamítla. Magistrát podle ní nemá možnost, jak problém hluku v dohledné době technicky vyřešit. - více zde
Rozhodnutí soudu kupodivu schvaluje i Ivo Vaněk. "Nejde odškodnit jen ty, kteří nejvíc křičí. Postižených hlukem je v Praze mnohem více," tvrdí.
Hluk znázorní mapy. Ty však zatím nejsou
Kolik lidí opravdu hlukem trpí, mají zjistit tzv. strategické hlukové mapy. S jejich výrobou je však Česko ve skluzu. Podle směrnice EU měly být hotové už k 30. červnu, zatím ale neexistují. K dispozici jsou jen hlukové mapy dostupné v Atlasu životního prostředí v Praze. Pražané si v nich mohou zkontrolovat, jak hlučné je místo, kde bydlí.
Ministerstvo zdravotnictví ale odmítá, že by zaspalo. "Pověřili jsme vybrané zdravotní ústavy zpracováním strategických hlukových map a dále na základě veřejné zakázky vybrali dílčí zpracovatele pro zbývající oblasti a aglomerace," sdělil iDNES.cz hlavní hygienik a náměstek ministra Michael Vít.
Optimisticky hovoří i mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt: "Ústavy a zpracovatelé nebyli jen osloveni, ale i vybráni a nyní mapy zpracovávají." Přiznává ale, že doposud jsou hotové jen mapy pro železniční tratě, po kterých projede přes 60 tisíc vlaků ročně. Zbývající hlukové mapy dostane Evropská komise do konce roku.
Boj s decibely
Na mapy v dalších letech navážou tzv. akční plány, které by měly vytipovat opatření, jak hluk v daných oblastech zmírnit.
Možností ale mnoho není, protihlukové stěny se do města moc nehodí. "Stavět protihlukové stěny v intravelánu města je velmi složité," přiznal iDNES.cz mluvčí Technické správy komunikací Praha Tomáš Mrázek.
"Samozřejmě na místech, kde to možné je, se o to snažíme. Připravujeme výstavbu protihlukové stěny na ulici 5. května směrem z centra v úseku Vyskočilova - Michelská," dodal.
Účinější cestou podle něj je výměna povrchů vozovek, jako například v Sokolovské ulici, kde byla dlažba nahrazena novým asfaltem. "Další možností jsou souvislé opravy komunikací, kdy tzv. jen nezáplatujeme, ale opravíme delší úsek silnice," vysvětluje Mrázek.
Od čirých protihlukových stěn navíc západní Evropa pomalu ustupuje, hluk nad nimi totiž "přeteče“. Hledají se proto jiná řešení, například taková, která by přeměnila hluk v teplo.
"Něco takového mají v Linci, při výjezdu z města směrem na Vídeň. Jsou to až osm metrů vysoké stěny," konstatuje Vaněk. Připouští, že nejsou moc estetické, ale zato prý fungují.
Lék na hluk? Prý vše spasí okruh...
Zásadnější snížení hluku magistrát slibuje až s vyřešením plánovaného vnitřního okruhu. Stavba magistrále ulehčí a to možná natolik, že se z dnešní několikaproudové silnice stane běžná obslužná komunikace či dokonce bulvár. - více o plánech na okruh zde
To, že by v budoucnu magistrála neměla být problémem věří i prezident Národní protihlukové observatoře Vaněk. Provoz na ní bude snadno regulovatelný značkami a plánované snížení rychlosti rovněž podle něj není zanedbatelným opatřením. "Snížení z padesáti na třicet znamená u osobního auta subjektivní snížení hladiny zátěže na třetinu," spočítal.
| Příklad zvuku |
Hladina |
| Práh zvuku, slyšení | 0 |
| Šum listí při slabém větru | 10 |
| Klidná zahrada | 20 |
| Hluk na tichém předměstí | 30 |
| Tlumený hovor | 40 |
| Pouliční hluk | 50 |
| Hlasitý hovor | 60 |
| Silně frekventovaná ulice | 70 |
| Tunel metra | 80 |
| Jedoucí vlak | 90 |
| Pneumatická sbíječka | 100 |
| Diskotéka | 110 |
| Start letadla | 120 |
| Práh bolestivosti | 130 |
| Akustické trauma | 140 |
| Petardy | 170 |
| Horní hranice hlasitosti | 180 |
