Právě to by mohlo vyřešit časté kritické situace: tramvaj se žene ulicí ke světlené křižovatce, cesta je volná. Když je ale vůz dvacet metrů od semaforu, náhle mu naskočí signál "stůj".
Řidič třicetimetrové soupravy se musí ve zlomku vteřiny rozhodnout, zda křižovatkou ještě projede, nebo zprudka šlápne na brzdu. Bezpečnost cestujících ohrozí tak i tak, protože buď popadají ve voze, nebo tramvaj najede do křižovatky, kam už míří auta z bočních ulic.
Za všechno podle tramvajáků mohou právě dnešní nedokonalé semafory, takzvané "čočky". "Tramvajovým semaforům chybí totiž signál ‚pozor‘ a řidiči nemohou včas reagovat," míní Antonín Dub, poradce generálního ředitele Dopravního podniku.
Tramvajáci, kteří najíždějí z konečné Nádraží Braník na modřanskou trať, mohou oproti svým kolegům jinde v Praze přijíždět ke křižovatce v klidu a beze strachu z kolize.
"Nový semafor budeme zkoušet rok a pak se zeptáme řidičů na jejich názor, jak jim vyhovuje. Když se setká s ohlasem, začneme jednat s ministerstvem dopravy o změně silničního zákona," popisuje plány podniku Dub. Nebude to jednoduché - semafory by pak musela vyměnit všechna česká města s provozem tramvají.
Ještě jiný typ semaforů zkouší dopravce v podjezdu v Ďáblicích. Zde se testují světla, která znají Pražané z německých měst.
Oproti němu působí pražská novinka značně jednodušším dojmem. Smyslem je, aby každý směr měl vlastní návěst, zjednodušení umožňují právě barvy.
