Proti plánu vybudovat mezinárodní letiště severně od Prahy se bouří tisíce obyvatel okolních obcí. Ve vzduchu navíc visí řada otázek. Může projekt projít přes podrobná zkoumání ministerstva životního prostředí a potřebuje vůbec Praha další takto velké letiště? "Nepotřebuje. Je to sobecký zájem soukromé firmy, která chce letiště vybudovat na úkor zdraví místních obyvatel," zlobí se Libor Holík, starosta obce Panenské Břežany, která leží jen pár kilometrů od letiště.
Lidé se bouří, sepisují petice, Holík je také podle serveru motejlek.com členem petičního výboru seskupení čtrnácti obcí Stop letišti Vodochody, jenž včera poprvé spustilo své webové stránky stopletistivodochody.cz. Zájemci přes ně mohou elektronicky podepisovat petici namířenou proti rozvoji vodochodského letiště. Seskupení vzniklo v červnu, když se původní spolek odpůrců s názvem Svazek obcí Dolního Povltaví názorově rozdělil.
O užitečnosti dalšího letiště mají jiné mínění někteří odborníci. "Myslím si, že by další letiště metropoli, která je dnes vyloženě přetížená, prospělo," odhaduje odborník na leteckou dopravu Robert Kotál. "Na pražském letišti by přistávaly pravidelné linky, zatímco Vodochody by sloužily pro nepravidelnou dopravu a soukromá letadla. Ruzyni by se ulevilo," dodává Kotál.
Dopravním expertům dělá starost jen to, jak se letadla ve vzdušném prostoru "poskládají". "Bude obtížnější řízení letového provozu nad Prahou, který je náročný už teď," míní děkan dopravní fakulty Petr Moos. Ředitel vodochodského letiště Martin Kačur je se soudem o potřebnosti dalšího aeroportu opatrný. "Praha má potenciál mít dvě letiště," říká.
Ministerstvo čeká na přepracovanou dokumentaci
Šéf letiště ve Vodochodech Martin Kačur odkazuje na zkušenosti ze zahraničí, kde je v letecké dopravě konkurence. "Řada lidí sem zatím nejezdí, protože přistávací ceny jsou vysoké," míní Martin Kačur.
Plány na rozvoj letiště ve Vodochodech momentálně ustrnuly.
Už od letošního dubna místním pracovníkům leží na stole první část studie vlivu stavby na životní prostředí (EIA), kterou jim ministerstvo životního prostředí vrátilo k přepracování. Například kvůli nedostatečně podloženým měřením hluku, který zvýšený pohyb letadel i aut způsobí.
"Teď čekáme, až nám firma pošle kompletní přepracovanou dokumentaci. Pak se dá předpokládat, že bude trvat zhruba rok i déle, než se celý proces dokončí," vysvětluje Jakub Kašpar z ministerstva životního prostředí. "Záleží také na počtu připomínek od obyvatel, jestli už budou dokumenty v pořádku, a tak dále," dodává.
Odešlo půldruhého tisíce připomínek
Většina místních lidí se s přestavbou letiště odmítá smířit. Řadu požadavků a připomínek zaslali zástupci obcí na ministerstvo už k první fázi studie. "Dohromady z radnic, od lidí i od firem odešlo 1 500 připomínek. Stojím si navíc za tím, že parametry hluku, smogu i emisí uvedené v dokumentu byly z padesáti procent vylhané. Když další fázi studie letiště zpracuje tak, jak ministerstvo určilo, nemůže záměr projít," říká starosta Panenských Břežan Libor Holík.
S tím však Kačur nesouhlasí. Nebojí se ani toho, že by se kvůli pracím na studii EIA protáhl plánovaný termín spuštění ostrého provozu. "Rok 2012 je pro nás stále reálný. Doplnit studii tak, aby odpovídala požadavkům, dokážeme," je si jistý Kačur. Podle odpůrců letiště se jeho přestavba dotkne zdraví zhruba třiceti tisíc lidí žijících v okolí.
