Cenné archiválie pořizovala bývalá StB a v ústavu se zničily v posledních více než dvou letech. Nenávratně poškozený je podle LN třeba svazek věnovaný Janu Palachovi, z tohoto svazku prý navíc část zmizela. Dokumenty utrpěly při půjčování a především pak při jejich digitalizaci. (původní článek v LN čtěte zde)
Mezi desítky dalších poničených materiálů patří prý třeba svazky týkající se případu Babice či Mostecké špionážní aféry. Zcela se pak údajně ztratil skupinový vyšetřovací spis Ústí, ve kterém StB zdokumentovala rozprášení jedné odbojářské skupiny ze severu Čech.
Za stav dokumentů z provenience StB je zodpovědný šéf podřízeného Archivu bezpečnostních složek Ladislav Bukovszky. List uvedl, že má k dispozici desítky záznamů o poškození archiválií, které sepisovali Bukovszkého podřízení od roku 2008. Některé škody na archiváliích Bukovszky přiznal, kritiku však odmítl. Za poškození Palachova spisu může podle šéfa archivu "lidský faktor", nikoliv systémové selhání.
Podle všeho jde ale o další součást boje současného ředitele Zdeňka Hazdry s ředitelem archivu Bukovszkym. Hazdra chce totiž šéfa archivu odvolat. Zbraní v tomto boji se stala právě digitalizace historických dokumentů. Proti Bukovszkemu se postavila část archivářů, kteří digitalizaci považují za zbytečnou. Právě tato skupina pak má zastání u současného ředitele Hazdry.
Informace uveřejněné LN pak přímo popřel místopředseda Rady ústavu Patrik Benda. "Je to lež. Například svazek Jana Palacha nikdy nebyl digitalizován, takže při tom ani nemohl být poškozen," řekl Benda. Za výmysl označil i informace o dalších ztracených dokumentech.
Někteří lidé z ústavu na to ale reagují jiným obviněním. Palachův svazek samozřejmě byl digitalizován. K poškození pak došlo při jeho studiu v badatelně, kdy si ho lidé z oddělení digitalizace 'načerno' půjčili.
Podle Bendy se maximálně v některých případech z digitalizace vracejí například přeházené stránky. Dokumenty se ale rozhodně neztrácejí nebo neničí.
Dokumenty prý poničily skenery
Deník napsal, že pro převod materiálů do elektronické podoby se často používaly výkonné průtahové skenery místo pomalejších, ale šetrnějších skenerů knižních. To prý mnohdy vedlo ke zničení původní vazby či pečetí svazků a někdy také ke zmačkání, roztrhání či fyzickému zničení jednotlivých listů.
Používání průtahových skenerů bylo omezeno až před několika měsíci. Teprve před pár týdny se prý začalo odbourávat archiváři nejvíce kritizované pravidlo, kdy po odeslání dokumentů do ústavu k digitalizaci nad nimi nemají dohled.
V čele ÚSTR je nyní Zdeněk Hazdra, který usiluje o Bukovszkého odvolání. Rada ústavu ale prozatímního ředitele Hazdru vyzvala, aby tuto zásadní personální změnu nechal až na nového ředitele, který vzejde z výběrového řízení.
Hazdra v případě Bukovszkého argumentuje stížnostmi, které na archiv dostal mimo jiné od vojenského zpravodajství generálního štábu kvůli zveřejnění určitých materiálů. Šéf ÚSTR navíc poukazuje právě i na to, že Bukovszky je garantem nakládání s archiváliemi a přicházely na něj stížnosti kvůli tomu, že archiválie jsou po digitalizaci vraceny poškozené.
Hazdra podle LN Bukovszkému vyčítá hlavně to, že ignoroval desítky varování svých podřízených. "Vedoucí jednotlivých oddělení archivu upozorňovali na tyto skutečnosti v uplynulých dvou letech pravidelně a bohužel mne nemile překvapilo, že tato situace nebyla ze strany ředitele archivu adekvátně řešena," cituje ho deník. S tím ale Bukovszky nesouhlasí. "Naprosto odmítám, že se to dlouhodobě neřešilo," řekl. Hazdra má své rozhodnutí o Bukovszkého odvolání oznámit v pondělí.
