Obyvatelka Rakovníka uklouzla na zledovatělém chodníku na cestě z kopce. Noha jí poté natekla tak, že musela zůstat v pracovní neschopnosti. Stalo se to v lednu. Později jí pojišťovna za úraz vyplatila sedm tisíc korun. Podobně se na rakovnických chodnících zranilo minulou zimu dalších osm lidí. Od radnice žádali odškodnění.
KOLIK MĚSTA ZAPLATILAKladno Benešov |
"Přišlo nám dvacet oznámení, z nichž byla proplacena tři. Tito lidé dostali celkem 31 tisíc korun. 7 a půl tisíce platilo město. Za každý jednotlivý úraz zaplatíme 2 a půl tisíce korun," říká vedoucí oddělení vnitřní správy v Benešově Lenka Petrášková.
Pokud zraněným město žádost uzná, obvykle dostanou za tyto úrazy maximálně deset tisíc. Spoluúčast pojištěného města představuje nejméně tisíc korun.
Pro města je výhodnější zaplatit zraněným
Ačkoli některá města vyplatí lidem za úraz desetitisíce, neuvažují o tom, že by na zimní údržbu chodníků výrazně navýšila rozpočet, aby riziko úrazů bylo nižší. Jde totiž o mnohamilionové částky, které jsou nesrovnatelné s výší odškodnění.
"Nemusíme brát zřetel na finanční krytí nehod chodců, protože město je pro tento případ pojištěno. Spoluúčast města činí tisíc korun," říká primátor Kladna Dan Jiránek.
Pojišťovna Kooperativa se v kraji zabývala více než 40 případy, kdy někdo uklouzl na zledovatělém chodníku. Následkem byly většinou zlomeniny rukou či nohou, naraženiny a pohmožděniny. "Vždy jsme vyplatili několik tisíc korun," říká mluvčí Milan Káňa.
Jeden upravený chodník v ulici stačí
Celkem 65 úrazů řešili v Kladně, 26 lidí se obrátilo na berounskou radnici, 25 na příbramskou. V Kutné Hoře jich bylo asi 50 a zhruba 10 v Mladé Boleslavi. "Nebylo to víc než předchozí zimy, takže rozpočet tomu přizpůsobovat nebudeme," tvrdí mladoboleslavský primátor Raduan Nwelati.
V některých případech však město odpovědnost za zranění chodců nepřijme a žadatelům nevyhoví. "Z padesáti případů jsme zamítli asi třetinu. Třeba když člověk procházel ulicí, kde byl jeden chodník upravený a on šel po tom druhém, neupraveném," říká Radka Zachariášová z kutnohorského oddělení vnitřní správy.
Stejné je to podle měst například v případě, když člověk upadne na posypaném chodníku.
Obce si plán zimní údržby dělají samy
Problém je, že města svým nařízením sama stanovují způsob a lhůty, kdy chodníky uklidí. Při hodnocení žádosti o odškodnění tak vlastně posuzují své vlastní nařízení. "Když města vyhlásí, že chodník uklidí do dvou týdnů a udělají to, zbaví se během té doby odpovědnosti," říká za ministerstvo dopravy Tomáš Ervín Dombrovský.
Města si sama stanovují plán zimní údržby. A pokud je všeobecně známý a města ho dodržují, jsou vlastně z obliga. "Je hodně složité dokazovat, kdo udělal chybu. Když někdo upadne na ledovém chodníku v jehlách, nezaplatí mu nic ani město, ani pojišťovna. Je to jako u řidičů, i chodci v zimě musí přizpůsobit obuv a chůzi počasí," říká iniciátor chodníkového zákona senátor Jaroslav Kubera.
Podle mluvčího Kooperativy Milana Káni má však zraněný nárok na odškodnění vždy, kromě případů, kdy se zraní na chodníku, na který je vstup zakázán, protože se vůbec neudržuje. "A pokud pojišťovna zjistí, že k úrazu došlo v důsledku zanedbání zimní údržby ze strany města, musí škodu uhradit město," dodává Káňa.
