Na začátku smělého projektu, který nápadně připomíná pařížskou Eiffelovu věž, stál Klub českých turistů.
Inspiraci pro jednu z pražských dominant si tehdejší milovníci výletů přivezli právě z Francie a základem kapitálu na stavbu petřínské rozhledny se staly peníze, které klubu zbyly z výpravy do Paříže.
Rozhledna, která má kromě podoby s Eiffelovou věží také téměř shodnou nadmořskou výšku. Petřínská rozhledna je ale o 17 metrů nad mořem výše než její pařížská předchůdkyně. Stavět se začala podle plánu inženýrů Františka Prášila a Julia Součka.
Pražská Petřínská rozhledna na staré pohlednici.
První návštěvníci se z vyhlídkové plošiny ve výšce padesát pět metrů nad zemí rozhlédli už 8. srpna téhož roku a za jediný týden přišlo 6 370 lidí.
Slavnostní otevření se konalo o dvanáct dní později. Celkem měří rozhledna šedesát tři a půl metru. Základny rozhledny potom sahají do hloubky jedenácti metrů.
"Ve stejném roce, jako se stavěla petřínská rozhledna, se konala také jubilejní zemská výstava v Průmyslovém paláci. Jednou z variant, kde by mohla rozhledna stát, proto bylo také Výstaviště," uvedla historička Pražské informační služby Jaroslava Nováková.
Právě výroční zemská výstava a stavba lanové dráhy na Petřín byly motivací pro co nejrychlejší dokončení rozhledny, na kterou bylo použito více než 174 tisíc kilogramů železa.
Až do roku 1979 byla v centru zájmu turistů a Pražanů. Následujících dvanáct let ale kvůli havarijnímu stavu nikdo po 299 schodech na vrcholek rozhledny vystoupat nemohl. Znovu se otevřela až v květnu roku 1991 u příležitosti další jubilejní výstavy v Průmyslovém paláci.
Namále měla rozhledna v průběhu druhé světové války. Adolf Hitler totiž chtěl, aby byla zbourána. Podle něj totiž kazila výhled z Pražského Hradu. K demolici naštěstí nedošlo.
Letos se bude pod petřínskou rozhlednou konat 20. srpna oslava k výročí oficiálního otevření.
