Krajské kolo ankety o nejhezčí rozhlednu Prahy a Středočeského bylo tajné. Petřínská rozhledna v něm své soupeřky sportovní terminologií řečeno "přejela na celé čáře". Získala od čtenářů v hlasování 543 hlasů.
Které rozhledny se dostaly do celostátního finále |
Druhá se umístila rozhledna Děd u Berouna s 325 hlasy. Na třetím místě se jen o čtyři hlasy umístila rozhledna na Velkém Blaníku, získala 321 hlasů. Mezi Dědem a Velkým Blaníkem se souboj o druhé místo táhl až do poslední minuty.
Děd a Petřínská rozhledna se tak dostanou do souboje o nejhezčí rozhlednu Česka.
Na výsledek ankety se můžete podívat ZDE |
S nominací jednotlivých rozhleden pomáhal iDNES.cz autor televizního pořadu o rozhlednách Jan Nouza. Do ankety, která probíhá zároveň ve všech krajích, se tak dostaly rozhledny různých stylů. Spojit Prahu a střední Čechy se redakce rozhodla vzhledem k malému počtu rozhleden v hlavním městě. Jan Nouza také proto udělal výjimku a do ankety poslal osm rozhleden.
Petřínská rozhledna v Praze
V březnu uplynulo sto dvacet let od okamžiku, kdy dělníci v roce 1891 poprvé kopli na vrchu Petříně. O necelého půl roku později na vrcholu, kde bývalo obětiště bohu Perunovi, stála přes šedesát metrů vysoká rozhledna.
Jak se vybíraloJan Nouza vybral pro každý kraj sedm rozhleden. Snažil se, aby byly zastoupeny rozhledny reprezentující různé stavební typy, epochy a pokud možno i různé okresy v rámci kraje. Přednost dostaly rozhledny, které jsou unikátní v rámci celé České republiky, případně které mají zajímavé okolnosti vzniku. |
"Je to neznámější a nejnavštěvovanější česká rozhledna. Vyrostla na Petříně při příležitosti Zemské jubilejní výstavy jako zmenšená kopie o dva roky starší pařížské Eiffelovky," uvedl Jan Nouza.
U jejího zrodu stál Klub českých turistů, jehož členy nadchla právě pařížská věž.
Na první vyhlídkovou plošinu návštěvníci vystoupají po 299 schodech.
Ocelová konstrukce váží 175 tun a jejím jádrem je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah. Okolo něj se vinou dvě točitá schodiště - pro cestu nahoru a pro cestu dolů.
Děd u Berouna
"Vyhlídkovou věž z bílých cihel postavil v roce 1893 Klub českých turistů jako svou vůbec první rozhlednu," poznamenal Nouza. Na vybudování rozhledny turisty upozorní také železná cedule na jejím "těle".
Na stavbu bylo třeba pětadvacet tisíc cihel, které sem byly dopraveny z Králova Dvora. Rozhledna měří dvanáct metrů a na její vrchol vede padesát šest schodů. Otevřena byla 17. září 1893. Bohužel o volně přístupnou rozhlednu není příliš pečováno, lidé si tak musí dát pozor například na částečně olámané schody.
Výhled z Dědu ovšem omezují okolní vzrostlé stromy, je z ní tedy vidět jen jedním směrem, a to sice na Kladno.
Kožova hora u Kladna
Jen pár kilometrů na jih od největšího středočeského města Kladna stojí prvorepubliková rozhledna. Tu vyprojektoval v roce 1929 Jaroslav Beránek. "Objednatelem" nebyl nikdo jiný, než opět Klub českých turistů.
Jan NouzaVysokoškolský profesor na Technické univerzitě v Liberci. Jeho koníčkem je turistika, zejména pak poznávání rozhleden. Je autorem televizního seriálu Rozhlédni se, člověče a publikací Rozhledny Čech, Moravy a Slezska a Rozhledny na prahu 21. století. Vytvořil i nejstarší české stránky mapující naše a zahraniční rozhledny |
Rozhledna je součástí turistické chaty a restaurace a slavnostně otevřena byla 11. května 1930.
Po komunistickém puči v roce 1948 ale komunisté klubu rozhlednu zabavili. Udělali z ní restauraci, která tu funguje u vyhlídkové věže dodnes.
Velký Blaník
Jedním z významných míst Vlašimska je hora Velký Blaník, která se tyčí do výšky víc než šest set metrů nad mořem. A na ní stojí rozhledna.
"Dřevěnou rozhlednu na hoře opředené legendou o blanických rytířích vystavěl v těžkém období okupace v roce 1941 Klub českých turistů," řekl odborník.
Zmíněná rozhledna ale není první, která tu stála. Poprvé se lidé mohli rozhlédnout do kraje už v roce 1895 z dvacetimetrové rozhledny, kterou tu nechal postavit kardinál Schönborn. V roce 1936 ale ztrouchnivělá rozhledna nevydržela nápor větru.
Právě na jejím místě pak stojí ta současná. Zhruba třicetimetrová věž klub vyšla na tři sta tisíc korun. Návštěvníky čeká při výstupu na zastřešenou vyhlídku 112 schodů.
Vrátenská hora u Mšena
Stejně jako rozhledna na Velkém Blaníku ani ta na Vrátenské hoře není první stavbou, která na kopci s výškou 508 metrů nad mořem stála. První byla tvrz se strážní věží. Rozhledna pak stála o 150 metrů níž, než ta současná. V roce 1903 ale spadla při vichřici.
Na novou rozhlednu turisté čekali až do července roku 1999, kdy tady začala vznikat čtyřicetimetrová ocelová věž. Rozhledna, která je zároveň telekomunikační věží, má trojúhelníkový půdorys. Otevřena byla 28. října 1999.
Mackova hora u Nového Strašecí
Mezi moderní rozhledny ve Středočeském kraji patří rozhledna na Mackově hoře nedaleko Nového Strašecí. Telekomunikační věž a rozhledna nedávno oslavila desáté narozeniny.
"Je to štíhlá a elegantní ocelová konstrukce z roku 2001, která je současně rozhlednou i telekomunikačním stožárem," uvedl Nouza.
Moderní stavba je zajímavá svou podobou. Jedná se o dlouhý stožár, který je zvenku ovinut kovovým schodištěm. Vysoká je třicet šest metrů, vyhlídková plošina je v jednadvaceti metrech a vede na ni 98 schodů.
Romanka u Hrubého Jeseníku
Prestižní architektonickou cenou Grand Prix z roku 2003 je telekomunikační věž s rozhlednou Romanka u Hrubého Jeseníku.
"Telekomunikační a zároveň vyhlídková věž dominuje od rovinatému Polabí nedaleko Nymburku," upřesnil Nouza. Věž měří padesát metrů a je postavena na uměle vytvořeném kopečku. Právě díky jemu není u rozhledny klasická telekomunikační "krabice". Ta je ukryta uvnitř a návštěvníci tak vlastně vidí jen rozhlednu.
Turisté mohou vystoupat do výšky 26 metrů na vyhlídkovou plošinu, odkud při pěkném počasí mohou vidět až Krkonoše či Jizerské hory.
Bohdanka v Bohdanči
Nejmladší rozhledna ve Středočeském kraji je Bohdanka. Otevřena byla letos 14. května. Měří dvaapadesát metrů a je postavena z kulatiny, tedy kulatého dřeva, která jsou pospojována ocelovými spoji. "Nyní je nejvyšší dřevěnou rozhlednou u nás," konstatoval Nouza.
Půdorys u paty rozhledny měří osm krát osm metrů. Vyhlídková plošina, z které se mohou návštěvníci rozhlížet, je ve výšce 42 metrů. Nahoru vede 216 schodů.
Hlasování v ostatních krajích |
Zvolte nekrásnější rozhlednu Prahy a Středočeského kraje
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 12:00 středa 3. srpna 2011. Anketa je uzavřena.
Rozhledna vyrostla na Petříně v roce 1891 při příležitosti Zemské jubilejní výstavy jako zmenšená kopie pařížské Eiffelovy věže.
Vyhlídkovou věž z bílých cihel postavil v roce 1893 Klub českých turistů jako svou vůbec první rozhlednu.
V roce 1941 ji nechal postavit Klub českých turistů. Měří zhruba třicet metrů a na zastřešenou vyhlídku vede 112 schodů.
Štíhlá a elegantní ocelová konstrukce z roku 2001, která je současně rozhlednou i telekomunikačním stožárem.
Věž dominuje rovinatému Polabí nedaleko Nymburku. Měří padesát metrů a je postavena na umělém kopečku.
Nejmladší rozhledna ve Středočeském kraji. Otevřena byla 14. května 2011. Je nejvyšší dřevěnou rozhlednou v Česku.
Věž vyprojektoval v roce 1929 Jaroslav Beránek a objednatelem nebyl nikdo jiný než Klub českých turistů.
V červenci roku 1999 začala vznikat čtyřicetimetrová ocelová věž. Rozhledna je zároveň telekomunikační věží.
Upozornění
Hlasovat v anketě můžete zde.
