Pokud dojde ke zrušení, chtějí starostové, aby byla vyhlášena chráněná krajinná oblast a stavební uzávěra.
"Příbram i okolní obce berou z Brd osmdesát procent pitné vody. A když máte zdravou vodu, je to víc než nafta," říká starosta Příbrami Josef Řihák, který pozval na včerejší pracovní schůzku dvacet starostů z Příbramska. Zúčastnilo se jich sedmnáct a proti zrušení vojenského újezdu byli jednomyslně všichni.
V újezdu se stále objevuje nevybuchlá funkční munice
Dohromady dali celkem šest bodů, které navrhují v případě zrušení vojenského újezdu. Ještě před zrušením újezdu by měla být zřízena chráněná krajinná oblast, ke které se podle mluvčího Jana Pejška přiklání i ministerstvo obrany. Starostové chtějí také zabezpečit místa, kde se vyskytuje nevybuchlá munice.
"K takovým nálezům stále dochází a je potřeba určit, kdo pyrotechniku a asanaci zaplatí, než sem pustí lidi. V této lokalitě se cvičilo už za první republiky, byli tu Němci i sovětská armáda a naposledy NATO," vysvětluje Josef Řihák.
Stavební uzávěra by pak podle starostů měla ochránit brdské zdroje pitné vody.
Vojenské lesy by měly na území nadále hospodařit
Ministerstvo obrany navrhuje, aby v lesích nadále hospodařil státní podnik Vojenské lesy a statky ČR. "Nejsou jen ve vojenských prostorech, Lesy ČR také působí v Národním parku Šumava, to je vlastně stejný podnik," říká Jan Pejšek.
Podle něj není působení Vojenských lesů a statků ČR v Brdech v rozporu s tím, že by tam byla chráněná krajinná oblast. A ponechat hospodaření v lesích na státem řízené organizaci chtějí i starostové.
Ti také nechtějí, aby část území újezdu patřila jinému než Středočeskému kraji. To by chtěl i krajský úřad, ale část, která zasahuje do západních Čech, si nárokuje také Plzeňský kraj.
"Máme obavu, jestli zrušení újezdu nakonec nebude dražší, než kdyby tu vojáci zůstali," dodal Řihák, kterého starostové pověřili, aby prohlášení předal vládě, ministerstvům obrany a životního prostředí i kraji.
