Havlovu knihovnu na Hradčanech může potkat stejný osud jako tu Kaplického

S plánovanou knihovnou exprezidenta Václava Havla to může dopadnout stejně jako s kontroverzní chobotnicí architekta Jana Kaplického. Je totiž možné, že nikdy nebude. Havlova knihovna má vzniknout ve starém domě na Hradčanech. Chystané razantní zásahy se ale nelíbí památkářům.

V samém centru metropole - na Pražském hradě, má v budoucnu vzniknout knihovna nesoucí jméno prvního českého porevolučního prezidenta Václava Havla. O její finální podobu se v současné době přetahují památkáři s architekty.

Knihovna by měla sídlit v domě U Drahomířina sloupu na Loretánském náměstí, který patří miliardáři Zdeňku Bakalovi. Je to dům, ve kterém kdysi žila i vdova po druhém československém prezidentovi Edvardu Benešovi, což připomíná deska umístěná na fasádě.

"Ačkoliv vítáme vznik Havlovy knihovny v prostředí, které má vztah k jeho osobnosti a současně je na úrovni, nesouhlasíme s rozsahem zásahů, jež tu architekti chtějí udělat," řekl Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu.

"Konkrétně se jedná o zasklené nádvoří, což je prvek, který není v této lokalitě obvyklý. Navíc uzavření prostoru vyvolá další požadavky na umělé odvětrání a velikost zázemí vzduchotechniky," vysvětlil Šefců. Podle něj by si právě umístění technologických zařízení pravděpodobně vyžádalo zásah do podzemí na nádvoří.

Pod zemí odpočívá historie

Historická budova na Hradčanech

Minulost:
Nájemní byty a rezidence vdovy po Edvardu Benešovi, Hany Benešové.

Současnost:
Bytový dům, ve kterém bydlí již jen jeden nájemník, který se odmítá vystěhovat.

Budoucnost:
Knihovna, výstavní plochy, kavárna, kanceláře, archiv, studijní centrum a byty.

A také v tomto případě by nastal problém. Podle prvních průzkumných sond se tady totiž nacházejí vrstvy, které se dochovaly po staletí a stavba by je podle památkářů mohla zcela zničit.

Mohlo by se tu jednat třeba o pozůstatky vyjetých kolejí od vozů z dob osidlování Prahy a další cenné artefakty, které je potřeba nějakým způsobem zachovat.

"Pokud se to vydlabe, tak ty historické prvky nevratně zmizí a stane se z toho maximálně sbírka předmětů," upozornil Šefců.

Architekt Marek Tichý, který je autorem projektu Havlovy knihovny, ale tvrdí, že zmíněná konstrukce zastřešení by neměla do charakteru historické budovy příliš zasáhnout. "Proto ji navrhujeme tak, aby se mohla v případě potřeby odstranit, aniž by dům poškodila," uvedl.

Ani tento nápad se památkářům nelíbí a přáli by si střechu poněkud "skromnější".

1. března 2011

Rozsah možného podsklepení dvora také zatím není definitivní. "Rozhodnou až závěry právě probíhajícího archeologického výzkumu,  finální podobu budeme znát teprve za několik měsíců," řekl Tichý. I přes tato prohlášení se památkáři bojí, že nakonec hodnotná místa zmizí.

Magistrát uložil investorovi projekt přepracovat a zmírnit razanci úprav. Jeho požadavky však nejsou tak kategorické jako u památkářů.