Během hodinové debaty o budoucnosti vojenském újezdu Brdy se hejtmani středočeského a plzeňského kraje spolu se starosty z obou regionů se shodli, že v první řadě chtějí po vládě závazné stanovisko k budoucím plánům v Brdech.
"Vášnivou debatu si necháme na později, až vláda řekne, že zrušení vojenského újezdu myslí zcela vážně. Zatím je zbytečné zhoršovat mezilidské vztahy, víme jak dopadla diskuse minule," řekl hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec.
Hejtmané se ale shodli na tom, že by celá oblast měla být chráněnou krajinou oblastí. "Brdy by se měly otevřít nanejvýš turistům a cyklistům," řekl hejtman Středočeského kraje David Rath.
Pokud se Brdy otevřou lidem, oba kraje se budou muset dohodnout, komu která část oblasti bude patřit. Obce, které patří do Plzeňského kraje, například čerpají pitnou vodu z pramenů, jež leží na území středních Čech. Čekalo by je tudíž jednání na dvou vodoprávních úřadech, tedy nejen plzeňském ale i středočeském.
Obavy o zdroje pitné vody mají ale i starostové obcí na Příbramsku. Obávají se, aby obce nepřišly o zdroj kvalitní pitné vody. "Příbram i okolní obce berou z Brd osmdesát procent pitné vody. A když máte zdravou vodu, je to víc než nafta," řekl starosta Příbrami Josef Řihák.
Rozdělení vojenského újezdu právě proto starostové obcí z Příbramska nepodporují.
Rath má obavu, aby Brdy neskončily jako Milovice
Obce v okolí újezdu také řeší problém s tím, že by přes ně jezdilo mnohem víc turistů. Ničily by se tak víc obecní silnice, přičemž opravy by platily právě radnice dotčených vesnic.
Dalším problémem je podle hejtmanů také to, co bude v případě otevření újezdu s nevybuchlou municí, která se v lesích za dlouhé roky nashromáždila.
"Vláda by měla také jasně říci, jak zajistí bezpečnost daného území, zejména likvidaci ekologické zátěže, pyrotechnický průzkum a odstranění nevybuchlé munice," uvedli hejtmani ve společném prohlášení.
Hejtman Středočeského kraje David Rath se pak prý navíc ještě obává, aby po zrušení vojenského újezdu neměl kraj s územím problémy jako s bývalými vojenskými oblastmi v Milovicích a Ralskem. "Byl to danajský dar a dodnes řešíme co s těmito lokalitami," dodal Rath.
V Ralsku například kraj plánuje po dlouholetých úvahách vytvořit sportovní areál za zhruba 143 milionů korun (o plánu čtěte zde). V Milovicích by mohl zase vzniknout vědecko-technický park.
