"Loni jsme zaznamenali 73 případů, na konci minulého týdne jsme byli za letošní rok na čísle 675," uvedl vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Plzni Petr Pazdiora.
Doplnil, že takovýto nárůst se v kraji objevil po šestnácti letech. "Od roku 1995 jsme tu takovou epidemii neměli," uvedl s tím, že počet nemocných stoupal nejvíce letos na jaře a taková situace trvala do konce června. Poté se zklidnila, takže dnes už epidemiologové evidují pouze jednotlivé případy.
PříušniceZduří se příušní žlázy, udělá se otok, který přechází z tváře na krk, pohmat je bolestivý. Lidé mívají teploty. Onemocnění se však může komplikovat u chlapců například zánětem varlat, což může ve vzácných případech způsobit i neplodnost. Zdroj: MUDr. Iva Kubiasová, Plzeň |
Nákaza však nepostihuje malé děti jako v minulosti, ale napadá mladé lidi narozené zejména v letech 1992 až 1994, kteří už však byli očkovaní. Plošně se totiž očkuje od roku 1987.
Za onemocněním může být několik faktorů
Proč tedy onemocněli? Podle lékařů za tím může stát několik faktorů. Někteří se domnívají, že první vakcíny prostě nebyly tak účinné nebo se špatně skladovaly. Když se s očkováním začínalo, některé děti dostaly jen jednu dávku očkovací látky, zatímco dnes se dávají dávky dvě.
Epidemiologové však v tomhle problém nevidí. "Jednou dávkou byla očkována jen část ročníku 1986, drtivá část všech dětí narozených později je řádně očkována dvěma dávkami. Co se týče vakcín, ty se uskladňují podle chladového řetězce. Pokud by došlo k překročení teplot při uskladňování, projevilo by se to daleko dříve epidemií spalniček, jejichž složka ve vakcíně je daleko citlivější ke změnám teploty než složka parotitická. A k tomu nedošlo," podotkl Pazdiora.
Odborníci na infekční choroby také hovoří o tom, že u některých jedinců imunita po zhruba patnácti letech mizí. "Je to dáno typem vakcíny, která se používá celosvětově, na rozdíl od dlouhodobě účinnější vakcíny proti spalničkám a zarděnkám chrání tyto parotitické vakcíny kratší dobu," upřesnil Pazdiora. Doživotní imunitou si může být jist pouze ten, kdo onemocnění prodělal.
O změnách očkovacího kalendáře se zatím neuvažuje
"Letos jsme měli dva případy, které měly komplikovaný průběh. To znamená, že to může způsobit zánět slinivky břišní nebo zánět varlat, což je problém u chlapců, kteří jsou pak ohroženi neplodností. Tyto komplikované případy se poté léčí na infekčních klinikách. Ty, které mají bezproblémový průběh, léčíme klidem na lůžku, Paralenem a dostatkem tekutin," uvedla plzeňská lékařka Kamila Dvořáková.
Primářka infekční kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Svatava Virtová také potvrdila, že letos zaznamenali zvýšený výskyt příušnic a tedy i komplikací, který jejich průběh přináší.
Mají se tedy mladí lidé bát? Má smysl se nechat znovu očkovat? Podle Petra Pazdiory je i při poklesu imunity s delším odstupem po očkování pravděpodobnost infekce malá a pravděpodobnost komplikovaného průběhu ještě nižší. "Vzhledem k tomu se v současnosti neuvažuje ani o změně očkovacího kalendáře či přidání další dávky vakcíny," nechal se slyšet Pazdiora.
V případě, že jste starší a nebyli jste očkovaní, také nemusíte mít podle epidemiologů obavy. U starších ročníků je totiž více než pravděpodobné, že nemoc prodělaly a ani o tom třeba neví. Průběh může být mnohdy opravdu velice nenápadný.
Obdobné problémy s enormním nárůstem příušnic zaznamenali letos kromě tohoto regionu i v Ústeckém kraji. V celé republice je pak nárůst více než trojnásobný.
