"Třicet procent mladých lidí, kteří začnou kouřit před osmnáctým rokem, by s tím vůbec nezačalo, pokud bychom měli úplný zákaz kouření v restauracích. Jsou to lidi, kteří, kdyby si příležitostně nezapálili v restauracích, tak vůbec kouřit nebudou," okomentovala pro iDNES.cz výsledky průzkumu Sabina Bergerová, spoluautorka a studentka druhého ročníku marketingu Fakulty sociálních věd UK.
První cigaretu si podle průzkumu zapálilo právě v restauraci jedenáct procent dotázaných. Restaurace, diskotéky či bary jsou pak nejčastějším prostředím, kde si zapalují mladí pravidelní i příležitostní kuřáci.
Jedním z hlavních důvodů, proč mladí lidé začínají kouřit a kouří, je právě kolektiv. "Většina lidí nám řekla, že cigareta je pro ně odpočinek, relax, ale že si zároveň velmi silně uvědomí, že jde také o závislost," doplnila Bergerová.
Jak utrácejí za cigaretyPrůzkum také ukázal, jak mladí lidé utrácejí za cigarety. Polovina z nich měsíčně vydá 300 až 1 000 korun, čtvrtina až 2 000 korun měsíčně. "Většina si na cigarety vydělá buď v zaměstnaneckém poměru, nebo na brigádách. Třetina za cigarety utrácí kapesné od rodičů," podotýkají studenti katedry marketingové komunikace UK. |
Podle spoluautora průzkumu, studenta Miroslava Slíže, je dalším z hlavních motivů zvědavost. Častěji si cigaretu zapalují děti rodičů kuřáků (60 procent) a vyučení mladí lidé (66 procent).
Kouří každý druhý člověk ve věku 18 až 22 let
Průzkumu se zúčastnilo 1 006 lidí ve věku 18 až 22 let. I když jej iniciovali vysokoškoláci, jen studenti mezi dotazovanými nebyli. "Dotazování jsme svěřili profesionálům z agentury Ipsos," řekla vedoucí katedry marketingové komunikace Denisa Kasl Kollmannová. Podle ní průzkum vznikl, protože většina dosavadních zjišťování byla spjata s tabákovým lobby. Studenti jím navázali na jarní zjišťování, v němž se dotazovali 8 488 lidí.
Průzkum ukázal, že v Česku kouří 53 procenta mladých lidí, z toho více než čtvrtina sáhne po cigaretě téměř každý den. Šest procent dotázaných vykouří krabičku denně.
Začali byste kouřit, kdyby platil zákaz kouření v restauracích, barech atp.?
Většina pravidelných kuřáků začala kouřit, když jim bylo méně než 16 let. Průměrný věk, kdy si mladí lidé poprvé zapálí, je 14,1 roku. Dívky přitom vyzkoušejí první cigaretu později než chlapci, ale dříve začínají pravidelně kouřit.
O kouření rodiče mladých lidí většinou vědí (83 procent) a čtvrtina z nich se snaží své ratolesti přesvědčit, aby přestaly. Pochopitelně apel je silnější u těch rodičů, kteří sami popelník nepotřebují.
Dvě třetiny studentů chtějí s kouřením do budoucna přestat. Hlavní motivací je to, že škodí zdraví. Kuřákům vadí také výdaje a pro pětinu mladých lidí je motivací budoucí rodičovství (52 procent dotázaných by nechtělo mít dítě s kuřačkou či kuřákem). Více než třetina dotázaných si také myslí, že ten, kdo kouří, bude mít brzy problémy s potencí a sexuálním apetitem, a 62 procent dotázaných přiznává, že nerado líbá kuřačku či kuřáka.
Ministerstvo zdravotnictví usiluje o úplný zákaz kouření v restauracích
Ministr zdravotnictví Leoš Heger na začátku ledna představil návrh zákona, který zpřísňuje podmínky prodeje alkoholu a cigaret. Mimo jiné hovoří také o úplném zákazu kouření v hospodách a restauracích, nebo o zavedení pravidla, aby nejméně jeden nealkoholický nápoj byl vždy levnější či stejně drahý jako nejlevnější alkohol. Prodejci alkoholu by tak vždy museli prodávat nejméně jedno nealkoholické pití. Proti novele se již postavili provozovatelé restaurací, podle kterých poškozuje právo svobodně podnikat (více o přísné novele čtěte zde).
Podle Hegera je průzkum studentů cenný. I proto, že se zaměřuje na mladé lidi. "Čím dříve lidé začnou kouřit, tím hlubší je jejich závislost a tím obtížněji se jí později zbavují," podotkl Heger.
Kde kouříte?
Data aktuálního průzkumu to ostatně doložila. "Z těch, kteří začali kouřit pravidelně před 16. rokem věku, dnes pravidelně kouří 78 procent, zatímco z těch, kteří začali pravidelně kouřit později, tedy mezi 16. a 18. rokem, jich pravidelně kouří 63 procenta," stojí v tiskové zprávě studentů.
V Česku kouří podle Eurobarometru více než 2,3 milionu lidí. Ročně v souvislosti se zamořováním těla škodlivými látkami z cigaret zemře zhruba 18 tisíc lidí.
Ministr zdravotnictví uvedl, že boj s kuřáctvím je těžký, protože milovníci cigaret ročně do státního rozpočtu odvedou na spotřební dani 50 miliard korun. "Náklady v souvislosti s léčením kuřáků jsou 11 miliard a 25 miliard tvoří škoda spojená s úniky ekonomických příjmů v souvislosti s pracovní neschopností nebo dřívějším úmrtním," informoval Heger.
Kuřáci si podle něj cigaretami v průměru krátí život o šest let. Lékařka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky lékařské fakulty UK podotkla, že tento průměr zkresluje. Polovina kuřáků podle ní žije stejně dlouho jako nekuřáci, do toho však vstupují případy lidí, kterým cigarety zkrátí život o více než 20 let.
