Podle skupiny odborníků, kterou tvoří teoretici, umělci, architekti a památkáři, je hotel postavený v letech 1979 až 1981 zcela unikátní ukázkou architektury vybočující z dobového průměru. Interiér stavby i vybavení hotelu pak považují za neobyčejně ucelený soubor dobového výtvarnictví a designu.
Podnět na prohlášení hotelu za památku zaslali odborníci 25. února ministerstvu kultury, které příslušné řízení může, ale nemusí zahájit.
O podání návrhu informoval historik architektury a památkář Ladislav Zikmund-Lender. Dále ho podepsali historička umění Milena Bartlová a výtvarník Pavel Karous. Návrh podporují i historik architektury Rostislav Švácha, kritik architektury Adam Gebrian nebo předsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková.
Hotel Praha sloužil až do listopadu 1989 potřebám komunistické strany a československé vlády. Lidé ho dnes proto vnímají zejména jako symbol předlistopadové éry. Ani někteří odborníci v něm nevidí zásadní architektonické dílo.
Hotel je celostní umělecké dílo, tvrdí navrhovatelé
Předkladatelé návrhu však tvrdí, že stavba představuje experimenty s takzvanou tekutou architekturou a pozoruhodné je podle nich i krajinné tvarování jižního průčelí podle vrstevnic okolního terénu. Podle jejich názoru neměla budova ve své době v celém tehdejším Československu obdobu.
Její podoba vzešla z architektonické soutěže. Velkorysé řešení umožnila mimořádně vysoká finanční investice, protože hotel byl určen pro hosty ÚV KSČ. Architekti stavby Jaroslav Paroubek, Radko Černý a Arnošt Navrátil zachovali rozlehlý park, který byl na místě už od 19. století jako Petschkova zahrada.
Objekt je tvořen ocelovým skeletem. Ve společných prostorách se dochovala unikátní souhra materiálů - dřeva, keramických obkladů, kamene - a mobiliář od Zbyňka Hřivnáče. Výtvarná díla včetně pozoruhodných osvětlovacích těles navrhovali přední umělci, například dvojice světově proslulých sklářských výtvarníků Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová.
"Hotel Praha reprezentuje unikátní doklad dobového celostního uměleckého díla, kde je sladěna architektura, interiéry, výtvarné prvky i nábytek. Plán nového majitele vystavět na místě hotelu rezidenční bydlení navíc nezaručuje náhradu kvalitnější architekturou, což může být jediný legitimní důvod demolice stávajících staveb," napsali navrhovatelé ministerstvu.