Jednu z největších škod teď řeší zemědělci na Českolipsku. Statku Skalice tam jelení zvěř zničila velkou část pole s řepkou.
"Zaorávat jsme museli dvacet hektarů. Je to zatím největší škoda za poslední asi tři roky," uvedl za statek Václav Tuček.
Statek má smůlu, že sousedí s lesy. Právě na jejich pole se z Lužických lesů zvěř stahuje. Jeleny v zimě nezastavil ani mnohasetmetrový pás "ochranné" trávy.
Jelení zvěř tam podle Václava Tučka nechává tolik, jako by tam prošlo stádo skotu. U pole osetého s řepkou je pak vysoká schopná i nocovat, k řepce se prohrabe i dvaceticentimetrovou vrstvou sněhu.
"Podle mě je jelení zvěře dost, stejně jako srnčí. Určitě je přemnožená černá zvěř," domnívá se Václav Tuček.
Podle soudního znalce v oboru škod způsobených zvěří Igora Hájka, je vysoká u Skalice přemnožená v mnoha honitbách zcela jistě. Stejně jako na mnoha jiných místech v zemi, kam jako znalec jezdí.
Podle něj jsou škody doslova od Bílých Karpat až po Aš. "Zvěř se málo redukuje. Pokud myslivci říkají, že odstříleli šedesát kusů, je to tak možná přírůstek. Střílet by měli mnohem víc," domnívá se Igor Hájek.
Podle něj je například doporučený stav divokých prasat pro Českou republiku 11 280 prasat. I s nepřiznanými kusy se jich podle jeho odhadu uloví ročně zhruba 200 tisíc. A ani to nestačí.
V poli osetém řepkou nebo kukuřicí se zvěř snadno skryje
Za to, že myslivci střílí méně, než by měli, může mimo jiné to, že jich ubývá, stárnou a nemají čas.
"Divoké prase musíte střelit v noci a doslova ho 'vysedět'. Pokud mladí jsou, chtěli by přijít, střelit a odejít. Čekaná ale trvá hodiny. Lidé také nemají tolik peněz, myslivost je drahá záležitost. A ten, kdo má peníze, zase nemá většinou v dnešní době čas," tvrdí Igor Hájek.
Sám dělá předsedu mysliveckého sdružení, které má 42 členů. Průměrný věk sdružení je 61 let.
"Jako jediné myslivecké sdružení široko daleko platíme pět set korun za ulovené prase. Prasata přitom chodí lovit jen čtyři. A bude to ještě horší, protože myslivci vymírají. Myslím, že přijde doba profesionálních lovců," míní Igor Hájek.
Starosta obce Zahrádky na Českolipsku a myslivec Ladislav Chvojka se domnívá, že se na současném stavu podílejí i zemědělci. Tím, že osévají velké hektary jedinou plodinou. Třeba řepkou nebo kukuřicí.
"Tak znemožňují velký odstřel zvěře. Ta se na třiceti nebo čtyřiceti hektarech ukryje. A vy se k ní ani nedostanete," míní Ladislav Chvojka.
Ministerstvo zemědělství už situaci s přemnoženou zvěří řeší a chystá změny v zákoně o myslivosti. Jednou z možností by mohlo být prodloužení doby lovu zejména divokých prasat.
Měla by vzniknout i možnost oslovit sousední myslivecké sdružení, aby v honitbě snížilo stav zvěře.
