Když se devatenáctiletá Gabriela Fousková z malého městečka u Prahy nedostane na psychologii ani na jedné ze státních vysokých škol, o kterých sní, má v podstatě jediný plán.
"Zkusila bych to za rok znova, nechci jít studovat něco jiného a rodiče zase nechtějí, abych šla na ten samý obor na soukromou školu, hlavně kvůli ceně," říká dívka, jejíž starší bratr studuje medicínu.
Dva vysokoškoláci budou pro rodinu drazí i tak, platit jednomu z nich soukromou školu si Fouskovi nemohou dovolit. Dívka by proto rok věnovala příležitostné práci a zvažuje i odchod do zahraniční coby au-pair.
Lákavější obory už nabízejí jen soukromé vysoké školy
Kdo s přihláškou na školu zaspal či nevěří v dobrý konec zkoušek na veřejné VŠ, má na výběr z mnoha soukromých VŠ či vyšších odborných škol. U soukromých VŠ nastal za posledních 12 let doslova boom.
V roce 2000 jich v Česku působilo osm, dnes se mohou zájemci zapsat na 43 škol. Momentálně nabízejí mnohem lákavější studijní programy, včetně různých speciálních zaměření, než státní. Ty budou studenty brát spíš už jen na technicky zaměřené obory.
A nejžádanější vysoké školy, jako je pražská Univerzita Karlova či Masarykova univerzita v Brně, už neberou vůbec nikam, protože kapacitu například podle mluvčí Masarykovy univerzity Terezy Fojtové bez problémů naplnily už v prvním kole.
Podobné to je a loni také bylo i na žádané olomoucké Univerzitě Palackého. Tam bylo vůbec nejtěžší dostat se na lékařskou fakultu, uspěl každý pátý. Na pedagogické a právnické přijali čtvrtinu uchazečů a na filozofickou necelou třetinu. Naproti tomu celých 86 procent uchazečů se dostalo na olomouckou přírodovědnou fakultu.
Pokud jde o obory, obtížné bylo dostat se na psychologii, uspěl jen každý desátý. "Naopak na žádném z matematických studijních oborů nebyl odmítnut ani student. Vzhledem k možnostem na pracovním trhu, které jsou pro technicky zaměřené daleko lepší, je to paradoxní, ale je to tak," uvedl Radek Zogata z tiskového oddělení olomoucké univerzity.
Technika: bez zkoušek, ale těžké studium
Pro ty, kdo ještě zvažují přihlášku na státní vysokou školu, mohou být zajímavé obory například na pražském ČVUT, které bez přijímaček bere třeba na jaderné inženýrství nebo management dopravy. Absolventi těchto oborů patří na trhu práce k nejžádanějším, ale vedení techniky se netají tím, že studium je náročné a že se počítá s tím, že většina studentů v prvních letech odejde. Šanci na dobrou práci mají i absolventi informatiky a příbuzných oborů a samozřejmě ti, kdo si zvolí medicínu.
Tyto obory se přitom většinou na soukromých vysokých školách studovat nedají, většina z nich nabízí především humanitní studia, případně se zaměřují na ekonomii či právo. Jejich výhodou může být, že berou obvykle bez přijímaček a dostane se na ně v průměru devět z deseti uchazečů. Kromě toho bývají také daleko více provázané s praxí, a to i v zahraničí, což je výhodné i kvůli navazování kontaktů a hledání práce, což dokládají i statistiky uplatnitelnosti VŠ.
I na soukromé vysoké se dá studovat zdarma
Nevýhoda studia na soukromé VŠ je jasná – školné. Mnohé však nabízejí stipendia, a tak je možné při vynikajícím prospěchu zdarma studovat třeba i na pražské Anglo-americké univerzitě, která jinak patří k těm dražším.
Rok bakalářského studia zde vyjde v průměru na 120 tisíc korun. Navíc jako jedna z mála soukromých vysokých škol pořádá přijímací zkoušky, v jejichž rámci chce od zájemce o studium mimo jiné to, aby napsal motivační esej v angličtině.
Samozřejmostí je i perfektní zvládnutí tohoto jazyka, doložené případně zkouškou typu TOEFL. "U rodilých mluvčích angličtinu nezkoušíme, stejně jako bychom už nevyžadovali zkoušku u českého studenta, který v angličtině maturoval v Connecticutu, ale pokud někdo v USA jen pracoval u McDonald’s, zkoušku by složit musel," říká rektor školy Alan Krautstengl (více si o škole přečtěte zde).
Součástí přijímaček je i interview a zájemce kromě toho musí dodat dva doporučující dopisy. Absolventi školy patří podle Krautstengla mezi vyhledávané a rozhodně nemají problém najít si místo.
To o svých studentech tvrdí i mnohé ostatní vysoké školy, u kterých by se měli zájemci o studium řídit především referencemi a také tím, jakou šanci na práci budou díky vystudovanému oboru mít. Je dobré si také včas uvědomit, zda škola nabízí po bakalářském i návazné magisterské studium – ne vždy tomu tak je.
Ke školnému je zase třeba připočíst i výdaje spojené s ubytováním a stravováním, protože to dotuje svým studentům jen asi polovina soukromých vysokých škol.
|
