Několik let táhnoucí se proces, který měl dopřát unikátním lesům na Křivoklátsku přísnější ochranu, se tak nyní podle šéfa CHKO Křivoklátsko Petra Hůly opět přerušuje.
"Nedokážu si představit, který další ministr by do vlády návrh zákona předložil. Nedělám si při současné složité situaci velké iluze," uvádí Hůla, který návrh po odborné stránce se svými kolegy připravoval.
Návrh zákona měl přitom podle jeho slov velkou šanci, že by jej schválila i Sněmovna. "Podporu měl napříč politickým spektrem, a to jak u koalice, tak u opozice. Bojím se, že budeme s novým ministrem životního prostředí začínat znovu," doplňuje Hůla.
Právě na novém ministrovi záleží, zda návrh předloží vládě, a ta ho poté pošle do Sněmovny, nebo se od plánu zcela ustoupí.
"Jsou na to vyčleněny peníze, z odborného hlediska je návrh připravený, plán byl park vyhlásit. Musíme ale počkat na nového ministra. Po jeho nástupu to bude jedna z prioritních věcí, které bude řešit," potvrzuje mluvčí resortu Matyáš Vitík.
Ministr se totiž může rozhodnout, že chce dát částku 50 milionů korun, která je nyní určena parku, na zcela jiný projekt.
Kraj byl proti, obce okolo spíše pro
Myšlenka na zřízení parku je již stará více než sedm let. Zatímco předchozí krajské vlády jej podporovaly, současný hejtman Josef Řihák s ním nesouhlasí.
"Podle mého názoru je příroda na Křivoklátsku dostatečně chráněná a národní park není potřeba. Znamenal by především výrazné omezení přístupu do křivoklátských lesů a nemalé náklady na jeho zřízení a provoz," říká Řihák.
Za kraj šlo na ministerstvo nesouhlasné stanovisko. Podle mluvčího Vitíka však ministerstvo park chtělo prosadit tak jako tak.
"Jsme přesvědčeni, že tamní příroda si ochranu danou národním parkem zaslouží," podotýká Vitík.
Spíše souhlasná stanoviska zaznívají naopak od obcí, které by byly parkem dotčené. Dohromady jde o osmnáct obcí. Myšlenku s nimi lidé z ministerstva projednávají už několik let a obce se také zúčastnily připomínkového řízení.
Lidem jde především o to, aby je park neomezoval v pohybu okolím jejich bydliště. Mnozí z nich ale přiznávají, že už samotný status chráněné krajinné oblasti přináší pravidla, na která jsou zvyklí.
Očekávají rovněž, že díky parku by mohly jejich obce dostat dotace na infrastrukturu. "Je to drahé a bojíme se, abychom měli přístup ke dřevu na topení. Ale pro národní park, kvůli přírodě, jsme. Navíc nám chybí vodovod a kanalizace a s tím by nám stát mohl pomoci," uvedla před měsícem třeba Pavlína Plimlová, starostka Račic.
Jiní starostové předpokládají, že by mohla správa parku víc regulovat přemnoženou zvěř, která v lesích požírá mladé stromky a dělá škody na pozemcích. Karlova Ves, jediná obec přímo v centru plánovaného parku, je rovněž pro jeho zřízení.
