Pro malého potápěče v indonéském Padangu to byl šok: najednou ho obklopily stovky a stovky podivných stvoření - byli velcí jako desetileté dítě, skoro černí, s malýma studenýma rukama, velkou hlavou a mohutným ocasem. Není divu, že jim říkali čerti.
Karel Čapek takhle nějak popisuje v alegorii Válka s mloky inteligentní, leč obludné obojživelníky, kteří nakonec přivodili zkázu celého světa. "Z Vltavy právě před Národním divadlem koukala z vody veliká černá hlava a postupovala pomalu proti proudu," zní strašlivé proroctví.
Spisovatel sice měl bujnou fantazii, obří mloci však nejsou jeho výmysl, inspiraci našel ve skutečném světě. Třeba u velemloků čínských. A teď to podstatné: za pár měsíců se velemloci opravdu nastěhují do Prahy. Na začátku příští turistické sezony, tedy někdy na jaře 2014, se v pražské zoologické zahradě otevře nový pavilon velemloků.
Gaston podruhé opustí zoo: Bistro zanikneNecelých osm let fungovala restaurace Gaston v dolní části zahrady. Vyrostla trochu jako symbol povodní z roku 2002 - proto také nesla jméno lachtana, který se srpnovou povodňovou vlnou prchl směrem na Hamburk. Cestou však zahynul. Tragický povodňový osud zdědilo i bistro: po letošní záplavě ho statik nařídil strhnout. V sezoně bude kapacita restaurace chybět, zvlášť když je kvůli povodni zavřeno i občerstvení U Supa a Vodní svět. Nahradit je budou muset restaurace Oceán, Gočáry, Černohouska a Gulab v Údolí slonů. Vypomůže i nové mobilní občerstvení a stávající stánky. Novou restauraci v dolní části si zoo přeje otevřít příští rok. |
"Stavbu expozice naproti pavilonu velkých kočkovitých šelem neohrozila ani červnová povodeň, protože je plánována na záplavy. Železobetonovou konstrukci naštěstí voda nijak výrazně nepoškodila, takže zpoždění snad nenastane, případně bude jen minimální," přál by si ředitel zoo Miroslav Bobek.
Protože jinak jarní velká voda přepsala plány zahrady na nejbližší roky poměrně významně. Některé chystané investice odpluly do vzdálené budoucnosti, jiné povodňová vlna vynesla blíž.
"Vybudovat co nejrychleji novou expozici goril mimo ohrožení povodněmi je nezbytné - buď postavíme nový pavilon, nebo se zbavíme goril," říká jednoznačně Bobek, který už začal shromažďovat peníze na nový "gorilinec" v horní části zoo. Bude stát přes padesát milionů, spíš kolem osmdesáti milionů.
"Prvních 11,5 milionu korun máme z povodňové sbírky, část pokryje pojistka, peníze přidáme z našeho investičního fondu a určitě bude muset pomoci i město," propočítává Bobek, který už vedení města na mapě zahrady ukázal, kde by mohl nový domov pro gorily vyrůst. Ještě chvíli strpení a doví se to i veřejnost, slibuje ředitel.
Nová expozice díky daru od chovatele ptáků
Mezi otevření velemlokária a nového pavilonu goril se zřejmě vmáčkne také zpřístupnění nové expozice exotických ptáků. Projekt je hotový, nový komplex průchozích voliér se chystá na první polovinu roku 2015 mezi výběh pro pandy a voliéru dravců. A na stavbu už jsou i peníze.
Loni totiž věnoval pražské zahradě deset milionů korun chovatel papoušků Stanislav Rákos, k tomu jí odkázal i majetek za dalších zhruba padesát milionů. "Expozici chceme rozdělit podle různých částí světa. Nejvzácnějšími obyvateli budou arové Learovi, které zatím chováme v zázemí," naznačuje Miroslav Bobek, že se zahrada chce konečně pochlubit nejdražšími papoušky v Česku.
Terasa restaurace Gaston poté, co se přes ni přehnala Vltava. (7. června 2013)
Rozvoj zoo je pochopitelně naplánován mnohem dál, na dobrých dvacet let dopředu. Bobek ale musel v posledních dnech v plánech škrtat a upravovat. Přibližně čtvrtmiliardová investice do přestavby pavilonu velkých savců ze 70. let, který se promění na Amazonii s kapustňáky, mravenečníky a jaguáry, se tak v rámci upravy souvisejicich venkovnich expozic pravděpodobně zpozdí.
Už proto, že bude součástí dolní části zahrady, takže se musí přizpůsobit riziku povodní. "Počítali jsme s tím, že pavilon dokončíme v roce 2017, první práce měly začít v roce 2015. Musíme ale projekt upravit a odsunout," říká Bobek.
Kamsi za rok 2020 se musely přesunout i plány na příjezd nosorožců, kteří by měli najít domov na samém severu zoo. Podobně daleko je to také k expozici Austrálie nad výběhem ledních medvědů, kteří by se zase měli ve vzdálené budoucnosti přesunout do nově zřízené expozice vysokého severu. "Tam bych měl rád i mrože," zasní se ředitel Bobek.
Mnohem dřív než klokany či nosorožce by vedení zahrady rádo vyřešilo dva podstatné problémy, které ji limitují - totiž protipovodňovou ochranu a dopravu.
"Doprava a parkování jsou tragické, je ale šance je řešit společně se zlepšením ochrany proti velké vodě," věří ředitel zoo, že by například při zvýšení povodňového valu zbyla energie i na stavbu nové silnice. A ještě jednu nepříjemnost by tým Miroslava Bobka rád co nejrychleji rozsekl. Poblíž jižního vchodu do zoo stojí budova bývalého pivovaru, která je zakousnutá do areálu zahrady u dílen. Ty se postupně stěhují o kus dál, a tak se tohle zákoutí může proměnit v půvabný kout.
"Zahájili jsme s majitelem pivovaru jednání, že bychom budovu využívali. Je to totiž jediné místo, kde bychom mohli zařídit ubytování, výstavní sál nebo prodejny," věří Bobek.
