Z dotazování, které se uskutečnilo letos v červenci mezi stovkou Pražanů, také vyplynulo, že téměř 60 procent z nich je s bezbariérovými spoji spokojeno.
"Podíl nízkopodlažních spojů je v Praze vzhledem k ostatním krajům lehce nadprůměrný, jelikož celorepublikový průměr je 46 procent. Z tohoto pohledu na tom Praha není špatně. V úvahu je však třeba vzít minimální podíl 32 procent a nejvyšší 94 procent v Královéhradeckém kraji, od kterého se Praha poměrně vzdaluje," říká analytička Datanku Radka Krůtová.
Zkušenosti rodičů při cestování po městě však nejsou vždy příjemné. "Jsou linky, na nichž jezdí jen nízkopodlažní vozy. Ale pak jsou spoje, které více křižují město a kde by jich bylo zapotřebí daleko víc. Stává se, že přijede několik tramvají najednou a pak hodinu nic. Myslím, že číslo o počtu bezbariérových spojů vypadá na papíře líp, než jaká je realita," říká matkou dvou dětí Markéta Veverková.
Shoduje se s ní i Erik Čipera ze sdružení Asistence, které pomáhá lidem na vozíku. "Praha by měla být na prvním místě. Je dobře, že se kupují nové nízkopodlažní vozy, ale je za námi dvacet let, kdy zájmy byly jinde," říká.
Dopravce nakoupí další bezbariérové autobusy
Dopravní podnik má v plánu situaci o něco zlepšit. Už příští rok chce začít nakupovat další nízkopodlažní autobusy, během pěti let jich má přibýt až čtyři sta.
"Vše, co nyní nakupujeme, je už nízkopodlažní. Tento trend už byl jasně nastaven. Mimo jiné i zpřístupňováním stanic metra výtahy. To sice občas trošku drhne, ale teď máme v plánu postavit výtah ve stanicích I. P. Pavlova, Anděl a Můstek," říká dopravní ředitel dopravního podniku Ladislav Urbánek.
První dvě zmíněné stanice by se výtahů měly dočkat v roce 2015. "Pokud vše půjde dobře, tak Můstek by mohl mít výtah na přelomu let 2014 a 2015," upřesnil Urbánek.
Radka Krůtová zároveň poukazuje na to, že v Praze je zavádění nízkopodlažních spojů náročnější než jinde v republice. "Praha disponuje obecně vysokým počtem spojů MHD, je to více než třetina všech v celé republice. Při tomto množství je zavádění nízkopodlažních vozů v hromadné dopravě podstatně náročnější, a to i v souvislosti s jinými investicemi, třeba tunelem Blanka," říká Krůtová.
Ropid: metro v Paříži je na tom hůř. Sdružení: Vídeň zase líp
Dopravní ředitel Urbánek navíc říká, že podnik se ve srovnání se zahraničím nemá za co stydět. "Myslím, že si stojíme velmi dobře," říká.
Jeho kolega z Ropidu, organizátora veřejné dopravy, Pavel Procházka uvádí jako příklad pařížské metro. "Všichni tvrdí, že máme nedostatečnou bezbariérovost, ale stačí se podívat třeba na metro v Paříži či Londýně. Zjistíme, že v Paříži jezdí nad metrem autobusy, které suplují tu nebezbariérovost metra, nemají tam totiž výtahy," říká Procházka. Navíc poukázal na to, že za minulého režimu se tu na bezbariérovost nemyslelo.
Asistence zmiňuje naopak jako vzor sousední Vídeň. "U nás se stále ještě ptáme: není to moc peněz na to, že to využije jen úzká skupina lidí? Takto už k tomu jinde nepřistupují. Ve Vídni či Kodani jsou jinde. V Berlíně mají třeba službu asistenta do veřejné dopravy. Ten zadarmo pomůže lidem tam, kde jsou bariéry, a dovedou třeba vozíčkáře až do cíle," uvádí příklad ze zahraničí Erik Čipera.
