Primátor Brna Roman Onderka rád a často říká, že největším městem Česka je Brno, protože Praha je kraj. Pokud by prošla novela zákona o hlavním městě, kterou posílá do Sněmovny část ČSSD, KSČM a KDU-ČSL, získá Onderka další důkaz toho, že jeho bonmot není jen žertovnou nadsázkou.
Návrh změny zákona o hlavním městě Praze, jehož znění má MF DNES k dispozici, totiž počítá se třemi novinkami, jež město přiblíží krajům.
Zaprvé:
Každé volby do zastupitelstva magistrátu by probíhaly v jediném obvodu (jako v případě krajů). Dosud prakticky každé vedení magistrátu využívalo volební matematiky a měnilo počet obvodů podle toho, co bylo pro vládní stranu výhodnější. Naposledy v roce 2010 rozdělila ODS Prahu na sedm obvodů. Kvůli tomu se pak do zastupitelstva nedostali zelení, Evropští demokraté a Věci veřejné, přestože měli přes pět procent hlasů.
"Díky změně by se do zastupitelstva dostaly všechny strany, které by měly přes pět procent," argumentuje pro novinku Petr Hulinský, který novelu ještě jako bývalý poslanec za ČSSD inicioval.
Zadruhé:
Autoři zákona chtějí sladit termín pražských magistrátních voleb s těmi krajskými. Zrušili by tak dvoukolejnost, kdy má Praha postavení kraje, ale výběr zastupitelů se řídí podle pravidel obcí. Aby se to povedlo, vybírali by si Pražané vládu letos na podzim a pak znovu v roce 2016, kdy se běžné krajské volby konají. Teprve pak by se rozběhl normální čtyřletý cyklus.
Zatřetí:
Dosud se mohl počet zastupitelů měnit a kolísal mezi 55 až 70. Pokud změny projdou, byl by jejich počet 65 - tedy pevně stanovený, jako je to u krajů.
Pravomoci Prahy by změna neovlivnila. Primátor by zůstal primátorem - nemusel by si tisknout vizitky s titulem hejtman. "Zákon půjde do Sněmovny co nejdříve, aby platil už pro letošní komunální volby," řekl předseda pražské KDU-ČSL Jan Wolf.
Novela zákona o Praze
|
Vzhledem k tomu, že změnu podporují komunisté i sociální demokraté, mohla by mít slušnou podporu. Kluby KDU-ČSL, ČSSD a KSČM mají dohromady 97 poslanců. "Naděje na úspěch je vysoká," podotkl pražský poslanec Jiří Dolejš (KSČM). Hůře podle něj půjde prosadit zmíněné zkrácení mandátu o dva roky. K tomu je třeba jednorázová ústavní výjimka. "K jejímu schválení je třeba 120 hlasů, což bude těžší," hodnotí šance Dolejš.
Podporu pro novelu shání zastupitelé Miroslav Poche a Karel Březina (oba ČSSD). "Zákon by měla Sněmovna oficiálně dostat v řádu hodin či dní. Nejzazší termín, kdy by měla být schválena, aby platila ještě letos, je přelom srpna a září. Takže času máme dost," uvedl v pátek Poche.
Změna by řádně zatočila s volebním systémem, na který jsou Pražané zvyklí. Politikům se navíc nelíbí představa, že by vedli město jen dva roky. To je totiž doba, za kterou obvykle nestíhají plnit sliby, což by se jim při hlasování v roce 2016 mohlo vymstít.
Ne, možná, pokud...
Bývalý primátor a nyní poslanec za ODS Bohuslav Svoboda pro novelu hlasovat nehodlá a doufá, že ke stejnému názoru dojdou i jeho kolegové z klubu. "Jsem pro to, aby byl počet obvodů pevně dán, aby se neměnil s každými volbami. Ale tuto novelu považuji za účelovou. Její autoři kalkulují podle toho, jak se jim budou vyvíjet voličské preference," říká.
Zato TOP 09, pro kterou jako jednoho z favoritů voleb by mohla být změna nepříjemná, už tak jednoznačné ne neříká. "Praha, přestože je vnímaná jako kraj, plní i jiné úkoly než kraje a je více městem," zamítá nápad náměstek Jiří Nouza.
Avšak jeho kolega a předseda TOP 09 v Praze Jiří Vávra tak ostře neprotestuje. Pevně daný počet zastupitelů na 65 nepovažuje za problém a smířil by se i s jedním volebním obvodem.
"Ale během jednorázově zkráceného volebního období by nová vláda buď nedělala nic, nebo by činila ukvapená rozhodnutí. To bych považoval za nešťastné zvláště v současné situaci, kdy se město obtížně dostává z dědictví posledních šestnácti let. Proto by následující období mělo být normální čtyřleté," vysvětluje Vávra. Odsunul by proto sjednocení voleb o jedno čtyřleté období dál.
Kdyby se měl v tomto sporu politolog Ladislav Mrklas k někomu připojit, vybral by si nejspíše Nouzu.
"Sloučením termínů voleb v krajích a Praze by se jen posílil význam krajských voleb, což podle mne není dobře, protože věřím, že by celostátní politika neměla být tak výrazně ovlivněna regionálními záležitostmi. Jsem zastáncem teze, že krajská politika je zhouba té celostátní, že je v ní celá řada negativních věcí, které se přenášejí na celostátní úroveň," vysvětluje rizika Mrklas.
