Podnikatelé z různých míst Čech se podle obžaloby dopouštěli trestné činnosti od roku 1999 do roku 2005. Většina z nich fiktivní faktury zakládala do účetnictví jako pravé. „Někteří obvinění v účetnictví použili až desítky takových dokladů,“ shrnul v obžalobě státní zástupce Marek Solar.
Podnikatelé z různých oborů si tak podle spisu zvyšovali náklady a snižovali daňový základ, takže státu pak na daních zaplatili ročně o tisíce až miliony korun méně. Stát v případech zadokumentovaných obžalobou přišel na daních nejméně o 100 milionů korun.
K trestům se soudce dostal až ve třetím dnu vyhlašování rozsudku, jeho písemná forma totiž čítala 266 stran. Aby úplně nepřišel o hlasivky, četl v kuse maximálně tři hodiny denně.
„Sedmnáct obžalovaných bylo zcela zproštěno, šestnáct pak odsouzeno k podmíněným trestům,“ uvedl soudce.
Podmíněné tresty u odsouzených zohledňují i to, kolik času uplynulo od spáchání prokázaných protiprávních jednání.
Soudní spis má 35 tisíc stran
U zprošťujících verdiktů se podle soudu buď neprokázalo, že skutky byly trestným činem, nebo že je spáchali právě tito obžalovaní. Verdikt ale zatím není pravomocný.
Plzeňský krajský soud se případem začal zabývat v červnu 2011. Tehdy do soudní síně poprvé a zároveň naposledy dorazila většina souzených podnikatelů.
Soudní spis má nyní bez rozsudku 35 tisíc stran. Jen po dobu soudního projednávání v něm přibylo na tři tisíce nových.
Přestože tento případ v posledních 20 letech nemá rozsahem spisu a délkou rozsudku v kraji obdoby, rekordním není.
Primát si stále drží kauza z konce 80. let minulého století. Když soudci otevřeli případ 127 obžalovaných, kteří ve velkém kradli v pivovaru, v soudní síň se tehdy proměnil plzeňský zimní stadion. V Plzni totiž nebylo vhodnější místo, do kterého by se vešli všichni obžalovaní a advokáti najednou.
