Náves plná dovádějících dětí. Místní škola slaví. Nad hlavami veselého davu se tyčí monumentální socha druhého dělnického prezidenta Antonína Zápotockého v nadživotní velikosti. Děti vylézají na piedestal a chtějí, aby „Toník“, jak kontroverzního státníka mnoho místních označuje, slavil s nimi.
Radostně proto navlékají na ruku sochy stuhu s nápisem 130 let základní školy. Část přihlížejících starousedlíků se uráží a ostentativně opouští oslavu. Nálada zamrzá. Zákolany, rok 2015. Socha Zápotockého, který byl místním rodákem, tu stojí už od roku 1984. A v posledních letech budí hodně emocí.
Značná část z 500 obyvatel s kontroverzním komunistickým státníkem sympatizuje. Někteří mu říkají „tatíček“ či právě „náš Toník“, na socialistickou sochu jsou i pyšní. Tito starousedlíci vyjadřují svůj názor hrdě, otevřeně a hájí i umístění sochy. Podle starostky Lucie Wittlichové jsou právě zastánci Zápotockého v obci početnější.
Najdou se však i jednoznační kritici. „Podepisoval rozsudky smrti v politických procesech. Udělil milost veliteli esesáckého komanda, které povraždilo lidické muže v Horákově statku, takže pak v klidu dožil,“ říká například lékař Vladimír Horák a dodává: „Zastavil jsem se i na obci a bylo mi řečeno, že socha stojí na soukromém pozemku a že s tím nemohou nic dělat. Ale tomu nevěřím. Řekl jsem jim, že když už tam mají takového zločince, ať tam přidají ještě Hitlera a Stalina a budou mít největší lotry vedle sebe. Měly by se napřít síly a sochu zlikvidovat.“
Jak zjistila MF DNES, odstranění sochy by mohlo být snazší, než se zdálo. Pozemek, na kterém dílo stojí, není totiž soukromý. Patří Zákolanům. Informaci potvrdila sama starostka Wittlichová.
Majiteli odstranění nevadí
Zároveň připustila, že je možná čas vyřešit spory referendem. Návrh hodlá předložit zastupitelstvu už v pondělí. Otázka by podle ní neměla být jen odstranit, či nikoliv, ale také pokud ponechat, tak kde a v jaké podobě.
A další překvapení. Antonín Zápotocký v nadživotní velikosti patří soukromé firmě. Ta s jeho případným odstraněním nemá žádný problém.
„Sochu jsme získali při akvizici souboru objektů dříve patřících odborovým svazům a jednou z mnoha položek účtovaných jako umělecké dílo byla právě tato socha. Nepadlo žádné rozhodnutí o ponechání sochy na místě, zkrátka jsme tomu nevěnovali větší pozornost, takže žádný záměr v tom není,“ říká ředitel vnějších vztahů společnosti Cimex Pavel Šťastný.
A připustil, že situaci firma trochu podcenila. „S odstraněním sochy rozhodně problém nemáme, pro nás by to znamenalo jen určité náklady spojené s demontáží, odvozem a uskladněním. Osobně si myslím, že je vhodné znát názor obce. Socha je na jejich pozemku a její obyvatelé mohou mít třeba i nějaký mně neznámý zájem na zachování stávajícího stavu.“
I kdyby v případném referendu neprošlo sundání komunistického prezidenta z piedestalu, naskýtá se ještě kompromis, který má největší šance projít. Souhlasila by s ním nejen starostka, ale také političtí vězni. Tou možností je pevná informační tabule u sochy, kde by lidé dostali nezkreslené informace o prezidentu Zápotockém i jeho podílu na zločinech komunistického režimu.
U sochy by mohla být vysvětlující cedule
Wittlichová už má prý takovou ceduli dokonce v hlavě. „Zápotockého řeším už čtyři roky, od té doby, co tu jsem. Snažím se akcentovat nejen historická fakta, ale i to, že věčné bourání soch, které je v české historii tak typické, není dobře. Co si pomůžeme tím, že zboříme sochy, ať už to v historii byl mariánský sloup, pomník Radeckého, všichni Masarykové, ale pak zase Gottwaldové… Zbourali jsme pomníky a tím se vyrovnali s minulostí?“ zamýšlí se Wittlichová.
Lidé si už několikrát svého slavného rodáka „ozdobili“ po svém. Třeba položili k jeho nohám igelitovou tašku s výkaly, do ruky mu dali lahev od piva nebo soše přemalovali sako na červeno a boty na bílo. Před třemi lety dal někdo soše při oslavách Halloweenu do podpaží vyřezanou dýni a přes ramena přehodil oranžový plášť.
To, že v obci Zápotocký stojí a pravidelně vyvolává diskuse veřejnosti, má podle starostky za následek, že už i nejmladší generace často ví, že druhý dělnický prezident je záporná postava a že se v padesátých letech děly, jak říká, nepravosti. V čele obce stojí Wittlichová, mladá historička, už druhé volební období. Sekundují jí nezávislí a mladí kandidáti. Žádný z nich však zatím nenašel odvahu situaci rázně řešit.
„Proč by tu nemohl být, vždyť nikomu nic neudělal a lidem nepřekáží. Nikomu neublížil, taková doba to byla. A teď je jiná, je hodně zavřených, a kdyby byl nyní trest smrti, tak by možná ta kriminalita odpadla,“ říká například šedesátiletý Květoslav Hladký z nedalekých Zlonic.
Mnozí z místních z debaty, že se dělnický prezident podílel na zinscenovaných politických procesech v padesátých letech, které končily vraždou, utíkají. Zastánce má socha i mezi mladší generací Zákolanských. Nevadí ani čtyřicetiletému Petru Bláhovi.
„Je to kus historie, jsem na to zvyklý a nic mě nenutí sochu dávat pryč. Nejvíce vadí lidem, kteří se sem přistěhovali. To mi přijde směšné. Když jim to tak strašně vadí, proč se sem stěhovali,“ konstatoval Bláha.
Raději prolézačky pro dětí, říkají místní
Obyvatelé, kteří nesdílejí sympatie vůči Zápotockému, jsou pro odstranění sochy z čestného místa a raději by v parku viděli prolézačky pro děti, vyjadřují své pocity a názory docela váhavě, opatrně. Možná to bude i tím, že ve vsi občas sousedé používají zvláštní praktiky.
„Jednou se někomu ze zdejších nelíbilo, jak některá z učitelek ve škole učí. Dotyčný si to ale nešel vyříkat přímo s ní. Rozvěsil rovnou na sloupky po celé vsi anonymní letáky, kde házel špínu,“ vypráví jedna ze zdejších mladších obyvatelek.
Referendum o soše by uvítala i Konfederace politických vězňů České republiky, které se prezentace Zápotockého bez řádného vysvětlení příčí.
„Referendum je dobrá cesta. Rádi bychom se pak zapojili do agitace před ním, aby lidé měli dostatek objektivních informací pro rozhodnutí. Aby věděli, co to bylo za ‚dobráka‘. Mohli bychom uspořádat pod patronací obce a ve spolupráci s různými institucemi, třeba Ústavem pro studium totalitních režimů, veřejné přednášky,“ reagoval místopředseda konfederace Miroslav Kopt.
