Žádné prodlužování metra linky A do Motola, přednost má nová trasa D směr Písnice. Takto mluvili politici na pražském magistrátu před deseti lety. Poté však nastal nečekaný obrat a místo na Pankráci se začalo kopat na Vypichu v Praze 6.
Krok někdejšího vedení města za bývalého primátora Pavla Béma (ODS) dnes kritizují nejen politici, ale i odborníci. Okolí Krče, Libuše a Písnice je zatím zahlceno dopravou a autobusy ráno pravidelně nabírají zpoždění v kolonách na frekventované Vídeňské.
„Žádáme, aby byla co nejdříve zahájena výstavba trasy D pražského metra,“ píší obyvatelé Prahy 4 a 12 v petici, jejíž pomocí chtějí docílit, aby město už stavbu nové trasy metra D dál neodkládalo. Celkem se pod ni podepsalo přes tisíc lidí.
Trasa metra linky D
|
Vedení metropole letos bude pokračovat v přípravě projektu.
„Co se týče stavby metra D, rozpočet na letošní rok počítá se zhruba 625 miliony korun na pokračování projektové přípravy a výkupy pozemků. Bohužel bez těchto kroků stavební práce na metru D vůbec nezačnou,“ vysvětluje primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
Další půjčku hlavní město už nezvládne, varuje opozice
Aby mohla stavba vůbec začít, musí město vyřešit zásadní věc: jak stavbu nové trasy zaplatit.
„Pokud Praha chce do dvou let stavět, mělo by vedení magistrátu dávat na linku D peníze stranou. Ideálně tři miliardy po tři roky. Další půjčku na metro totiž už město neunese,“ říká bývalý radní pro dopravu Jiří Nouza (TOP 09).
Stavba první etapy metra mezi stanicemi Depo Písnice a Pankrác totiž spolkne zhruba 30 miliard korun.
Podle odborníků by se měl na stavbě metra podílet stát. „V řadě evropských metropolí stát spolufinancuje stavbu metra. A je to logické. V Praze se nacházejí státní instituce, dojíždějí sem lidé z celé země,“ vysvětluje dopravní expert Petr Moos.
Vedení metropole si je vědomo, že nové metro samo nezaplatí. „Zapojení státu a dotací Evropské unie je nezbytné,“ říká mluvčí magistrátu Petra Hrubá.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je třeba hledat možnosti, jak stavbu podpořit z fondu dopravy. Jakou částkou by se měl stát na stavbě podílet, to zatím opět nikdo neví.
„Předpokládáme, že nás čekají zásadní jednání s představiteli státní správy o možnostech zapojení do financování této stavby. Ať už půjde o samotné zapojení státu, nebo případně větší příspěvek Evropské unie,“ říká mluvčí dopravního podniku Jiří Štábl. Připomíná skutečnost, že stát se na stavbách metra podílel do roku 1997, poté podporu zastavil.
Levnější varianty metra by mohly jezdit po povrchu
Dopravní podnik také připouští možnou spolupráci se soukromými partnery. Jakou formou by tato spolupráce fungovala, však zatím také není jasné.
Když se o lince metra D hovořilo zhruba před deseti lety, projektanti vymýšleli možnosti, jak na nové trase ušetřit. Ve hře byla například varianta takzvaného „lehkého metra“, které by částečně jezdilo po povrchu.
Z ní sice sešlo, během minulého volebního období však vznikly další levnější varianty linky.
„Existuje o deset miliard korun levnější varianta, která vznikla v roce 2012. Výstavba podle tohoto úsporného projektu měla začít od stanice Pankrác a v prvním úseku by se budovala přes krčskou nemocnici až do zastávky Nové Dvory. Depo Písnice a samotná stanice v Písnici by se stavěly až po propočtech ekonomické návratnosti, abychom nestavěli další stanice metra pro krtky,“ popisuje předseda pražské ODS Filip Humplík.
Výhodou zmíněné varianty je, že by se nemusela budovat přestupní stanice na Pankráci. Vlaky linky C a D by vyjížděly ze stejného nástupiště. Tuto variantu ale řada odborníků kritizuje.
Už nyní je totiž linka C kapacitně vytížena, natož aby ze stanice Pankrác vyjížděly soupravy dvou linek. Jelikož by navíc na každé dvě soupravy linky C připadala jedna souprava linky D, intervaly na dnes ještě neexistující trase by ve špičce byly poměrně dlouhé a nedaly by se už zkracovat.
