Bezpečnostní systémy tunelu Blanka jsou natolik důkladné, že se chvílemi zdají být až na škodu. Během prvních tří dnů provozu museli policisté hned několikrát ručně vypínat poplach, který způsobili kochající se řidiči svou pomalou jízdou.
„Ve chvíli, kdy jede řidič tunelem pomaleji než 29 kilometrů v hodině, systém to automaticky vyhodnotí jako hrozbu,“ vysvětluje Karel Samec, mluvčí společnosti ČKD Praha DIZ, která měla na starosti technologickou část stavby tunelového komplexu Blanka.
Zatímco bezprostředně po sobotním otevření Blanky dispečeři zaznamenávali podobných případů tolik, že prostřednictvím médií museli apelovat na řidiče, aby nejezdili zbytečně pomalu, v pondělí po jedenácté hodině problém takřka vymizel. Město totiž zvýšilo maximální povolenou rychlost z padesáti na sedmdesát kilometrů v hodině.
Řada řidičů, která tunelem projíždí poprvé, výrazněji zpomaluje u výjezdů z tunelů. Podle odborníků za to může nešťastné provedení dopravních tabulí.
Jak se neztratit v Blance
„Informační dopravní značky nejsou umístěny ve výšce tří metrů, jak jsou řidiči zvyklí. To je první problém. Ne úplně dobře je označen sjezd na Letnou, tam je prakticky všude napsáno, že se řidiči dostanou do Holešovic a do Bubenče. Řidič ale především potřebuje vědět, kde vyjede, ne, kam může od výjezdu dál pokračovat,“ vysvětluje Petr Vomáčka z ÚAMK.
Vedení metropole zatím vyčkává, jak velké problémy bude řidičům současné značení výjezdů způsobovat. „Pokud to bude vyvolávat velké komplikace, je možné značení operativně změnit,“ ubezpečuje řidiče mluvčí magistrátu Vít Hofman. Pro zajímavost dodává, že právě v Blance se nachází jedno z prvních dopravních značení, které ukazuje cestu na Bubeneč.
Spletitý problém: Malovanka
Kromě výjezdu na Letnou se jako oříšek pro řidiče ukázala také mimoúrovňová křižovatka Malovanka, která spojuje Blanku se Strahovským tunelem. Přestože z ní mají řidiči možnost odbočit takřka do všech směrů a kromě zmíněných tunelů se tak vydat po povrchu na Vypich či ulicí Patočkova směrem k Prašnému mostu, řidičům vyjíždějícím z Blanky jedna odbočka chybí.
A to do ulice Pod Královkou, kterou někteří využívají jako napojení na Bělohorskou. „Křižovatka je natolik složitá, že by bylo takřka nemožné přidávat na ni další pruh pro toto odbočení,“ vysvětluje Vomáčka.
Podle něj však může i přesto absence pruhu způsobit komplikace. Řidičům se totiž nechce kvůli chybějící odbočce objíždět celý blok, a proto v pondělí řada z nich otáčela svůj vůz rovnou do protisměru na prvním místě, kde to ulice Patočkova dovoluje.
Podobně přes zákaz otáčeli své vozy řidiči, kteří z Blanky omylem vyjeli u Trojského mostu do ulice Nová Povltavská. Spíše než těmto přestupkům se však policisté věnovali nebezpečným situacím přímo uvnitř tunelu a také na výjezdech.
„Zaregistrovali jsme jeden případ, kdy řidič vjel do protisměru. Po pár metrech si to však sám uvědomil a otočil svůj vůz. K nehodě tak nedošlo,“ říká mluvčí pražské policie Tomáš Hulan.
Dodává, že tunelem se také přes výslovný zákaz procházel chodec. Na toho však během chvíle upozornily bezpečnostní systémy, a chodce tak policisté brzy vyprovodili ven.
Mezi problematická místa se v pondělí dopoledne zařadily také takzvané nouzové zálivy. Jedná se o speciální pruhy uvnitř tunelu, které mají sloužit v případě nehody řidičům, aby na místě zastavili svá auta. Někteří lidé si však tyto pruhy pletli s odpočívadly, kde zastavovali, aby si mohli tunel vyfotografovat. Bezpečnostní systémy pak automaticky varovaly dispečery.
Podle některých se v pondělí v tunelu objevila vozidla nad 12 tun, která mají vjezd do Blanky zakázán. Policisté však tvrzení odmítají. „Nic takového se nestalo. Sledujeme tunel 24 hodin denně a věděli bychom to,“ říká Hulan. Dodává, že na provoz v tunelu dohlíží 200 kamer.
Otevření tunelu Blanka ulevilo povrchové dopravě na řadě míst v Praze:
