Takže by pro vás nebyl problém udělat zabijačku?
Umím to, i když už to nedělám tak často. Spíše si občas na své šumavské chalupě udělám nějaké ty klobásy. Původem jsem sice strojař, ale řezničinu jsem se dovyučil. Dodatečně jsem si udělal výuční list.
Řekl jste, že díky rodině...
V sedmi letech jsem přišel o otce. Otčím, který převzal mou výchovu, byl řezník a dodnes má obchod v Blatné. Pracoval jsem tam s ním hned po sametové revoluci asi pět let. Velkým skokem do masného průmyslu byl pak počátek mé spolupráce s podnikatelem Robertem Schneiderem, který mi před šestnácti lety umožnil dělat v jeho podniku.
Máte rád maso i na talíři?
Samozřejmě, vegetarián opravdu nejsem. Hodně rád mám například steaky. Téměř při každé návštěvě mých dvou dcer na ně dojde. Když přijedou na víkend, vyžadují je, a nesmím zapomenout na tatarák.
Co bylo třeba udělat pro obnovení výroby v Příbrami?
Více, než jsme plánovali. Stavební i technický stav objektu neodpovídal tomu, že v něm ještě v roce 2013 probíhala výroba, technologie byla téměř nepoužitelná.
Stálo to dost peněz, že?
Investice do oprav objektu a nutné výměny technologie převýšily pořizovací cenu, což jsme nečekali. Nakonec to bylo více než sto milionů korun. Nyní máme novou linku na bourání, balicí linky, měnili a rekonstruovali jsme také porážku.
Investice tím ale ještě nekončí...
Rozhodně ne. Letos plánujeme dát za nové technologie a opravy až 200 milionů, v průběhu roku 2017 a 2018 pak dalších sto. Když vidím rozpočet investic a jejich nárůst, už mě několikrát napadlo, zda by nebylo lepší postavit nový závod na zelené louce.
Je podnik opět „v kondici“?
Nyní je naším hlavním výrobním závodem. Loňský rok byl kvůli stěhování celého provozu z Plzně do Příbrami velmi náročný a hektický. Jeden den jsme zavřeli v Plzni a druhý den jsme začali fungovat v Příbrami. Podnik je plně v provozu a my jej dále modernizujeme a chystáme rozšíření.
Jak loňský rok hodnotíte?
Celkově pozitivně. Podařilo se nám stabilizovat personál, který k úspěšnosti podniku velkou měrou přispívá a je důležitým pilířem celé společnosti. Obrat firmy dosáhl v roce 2015 dvou miliard, což je oproti roku 2014 více než patnáctiprocentní nárůst. Plánujeme další expanzi i růst a chtěli bychom držet stejné tempo navyšování obratu jako loni.
Co všechno vyrábíte?
Měsíčně asi tisíc tun čerstvého masa a stejné množství masných výrobků a polotovarů. Jde o široký sortiment masných výrobků a vybrané druhy lahůdek. Zpracováváme především čerstvé české maso, polotovary z něj, škvařené sádlo, sušené a trvanlivé výrobky a speciality. Hlavně uzená masa a klobásy.
Kam míří vaše produkty?
Najdete je v celém Česku. Mimo republiku jsou v prodeji také na Slovensku a začínáme spolupracovat s Maďarskem.
Masokombinát v PříbramiPodnik řízený Eduardem Korandou je součástí společnosti Zeman maso-uzeniny, a. s. Kromě Příbrami mají ještě závod v Zábřehu na Moravě. Masnými výrobky zásobují 116 obchodů po celém Česku. „Jdeme do toho naplno a tomu odpovídají i investice. Důležité je, aby bylo maso v pořádku. Ve výrobě i na porážce se neustále pohybují veterináři,“ zdůrazňuje Eduard Koranda. Příbramský masokombinát zaměstnává 1 600 lidí. V následujících třech letech chce investovat do nových technologií a oprav 300 milionů. |
Jaké druhy masa zpracováváte?
Specializujeme se na porážku jatečných zvířat českého původu - vepřové, hovězí, telecí i jehněčí. Spolupracujeme jen s českými zemědělci, třeba hned v okolí závodu.
Můžete být konkrétní?
Prasata bereme například z Hluboše, která je odsud kousek. Pak také z Berouna, Klatov a dalších už o něco vzdálenějších míst. Svážíme je zhruba po dvou stech kusech. Jak už jsem řekl, chceme výrazně podporovat především české maso.
Jak to myslíte?
České prase je pro nás o dvě tři koruny na kile dražší, než kdybychom je dovezli ze zahraničí. Nevíme, zda to náš zákazník vnímá, ale my prodáváme české maso. Tím zajistíme, že je čerstvé, a děláme tržbu tuzemským chovatelům.
Odkud pochází jehněčí?
Jsou to menší farmy. Třeba v Něměticích u Volyně či ze zemědělské farmy v Horní Vltavici na Prachaticku. Budeme ho mít nyní na Velikonoce v každé prodejně. I když to není hlavní sortiment, chceme, aby si ho lidé mohli koupit každý měsíc. Pokud se u řezníka zeptají, kdy bude, dozvědí se, že třeba patnáctého se pro maso mohou zastavit. Problém jehněčího je ale jeho vyšší cena, kilo se pohybuje kolem tří stovek.
Které maso se kupuje nejvíc?
Jednoznačně vepřové, to je pro nás hodně důležité. Kromě našich obchodů zásobujeme chlazeným masem i obchodní řetězce. O všem rozhoduje zákazník a tomu se musíme podřídit. Všimli jsme si, že roste kupní síla. Více se prodává i dříve téměř zatracované hovězí.
Kolik lidí u vás pracuje?
Aktuálně zaměstnáváme asi 1 600 lidí, z toho v Příbrami zhruba 350. Letos předpokládáme navýšení stavu na zhruba 400. Po ukončení úprav závodu a investic do technologií v roce 2018 bychom chtěli mít více než pět set zaměstnanců.
Nechybí vám ti kvalifikovaní?
Skutečně máme nouzi o lidi se zájmem o obor. Řešíme to motivačními programy a zaškolením nevyučených zájemců. Zatímco v jiných odvětvích se provoz automatizuje, maso není pokaždé úplně stejné. To se týká i našich prodavaček, které musí vědět, jak a kde říznout. Chceme také motivovat mladou generaci, aby více studovala masný průmysl. My jim pak umožníme získat praxi a postupně se vypracovat do vyšších pozic.
Kolik si u vás vydělají?
Nejlépe jsou na tom u nás řezníci, nicméně i u ostatních pozic jsme nad průměrnou mzdou, kterou pobírají lidé na Příbramsku.
Co byste chtěl prosadit v blízké budoucnosti?
Především splnit realizaci plánovaných investic a zajistit jejich návratnost, což samozřejmě souvisí s růstem celé společnosti. Chtěl bych dokončit nejen investice a navýšení obratu a výkonnosti, ale přinést sobě i všem našim partnerům radost z toho, že moje práce má smysl a budoucnost. Plánů i práce je dost, ale já věřím, že se mi je podaří naplnit.
