Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Anežský klášter se znovu otevřel veřejnosti. S příběhy na podlahách

  19:30aktualizováno  19:30
Prostory Anežského kláštera se v úterý znovu otevřely veřejnosti. Národní galerie zpřístupnila i místa, do kterých ještě veřejnost nikdy nezavítala. Lákadlem jsou přilehlé zahrady, umělecká díla či lapidárium, v plánu je ale například i letní kino.

Prostory Anežského kláštera se znovu otevřely veřejnosti. Národní galerie zpřístupnila i místa, která veřejnost nikdy navštívit nemohla (26.10.2016). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Sestra Domka z řádu svaté Kláry pomáhala v kuchyni s přípravou jídla pro ostatní sestry. Když chtěla nalít vodu do kotle, který visel nad ohněm, ztratila rovnováhu a spadla přímo do plápolajících plamenů.

Nemohla vstát, a tak jen volala: Svatá Anežko, pomoz mi! Když ji nakonec ostatní sestry z ohně vytáhly, neměla na sobě ani stopu po popáleninách. Oblečení i její tělo zůstaly netknuté.

Fotogalerie

Za zdmi Anežského kláštera se podle pověstí stalo mnohem více zázraků. A od jeho úterního slavnostního znovuotevření si tyto příběhy mohou návštěvníci přečíst přímo na stěnách a podlahách uvnitř areálu.

Po téměř dvou letech stavebních, restaurátorských a zahradnických prací Národní galerie dokončila obnovu nejstarší budovy a zároveň jedné z nejvýznamnějších, jež spravuje. Středověký Anežský klášter se tak proměnil z ryze galerijních a historických prostor i v místo pro relaxaci a další kulturní vyžití.

„Poprvé v historii mají návštěvníci možnost vstoupit do areálu oběma branami z Dvořákova nábřeží a odpočinout si v bývalých klášterních zahradách,“ říká kurátorka Sbírky starého umění Národní galerie Štěpánka Chlumská. V Zahradě se svatyněmi a v Zahradě při severní bráně se nově objevilo asi dvacet uměleckých děl nejuznávanějších českých sochařů současnosti, jako například Jaroslava Róny nebo Karla Malicha.

Nechybí ani jedna z prvních realizací sochaře Františka Bílka, monumentální plastika Golgota z roku 1892. Jsou zde ale i objekty, které potěší nejmenší návštěvníky, například Přístěnek, tedy domeček na hraní od Františka Skály.

Národní galerie nechala v zahradách také nově vysadit ovocné stromy, hortenzie, břečťany, jahodníky a bylinky. V létě by se podle Štěpánky Chlumské měly na malém pódiu konat různé kulturní akce. V plánu jsou třeba divadlo pod širým nebem nebo letní kino.

Klášter všemi smysly

Z volně přístupných zahrad je nyní možné vejít do areálu kláštera a do míst, která byla veřejnosti doposud uzavřena. Zdarma se návštěvníci mohou vydat po novém prohlídkovém okruhu, který mapuje historickou architekturu kláštera. Poprvé se veřejnosti otevírá také možnost navštívit lapidárium a v něm vybrané architektonické detaily, náhrobní plastiky či nálezy zakládacích desek oltářů.

Co uvidí návštěvníci Anežského kláštera

  • V přízemí areálu je prohlídkový okruh věnovaný historii dvojkláštera a jeho zakladatelce. Zahrnuje expozici lapidária, komentovanou trasu historickou architekturou kláštera klarisek a menších bratří se samostatnou trasou pro dětské návštěvníky. Expozice lapidária v přízemí je první expozicí tohoto druhu v areálu kláštera a představuje nejcennější artefakty nalezené během archeologických výzkumů objektu.
  • Už od roku 2000 je v klášteře také dlouhodobá expozice Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200–1550, která zahrnuje špičková malířská a sochařská díla i uměleckořemeslné památky z lucemburského a jagellonského období.
  • Celoročně jsou přístupné také obě klášterní zahrady s prohlídkovým okruhem architekturou kláštera a sochařskými díly předních českých umělců.

„Fond lapidária, shromážděný během téměř tři čtvrtě století probíhajících archeologických průzkumů a restaurátorských prací, čítá stovky předmětů,“ říká autorka expozice lapidária, historička Helena Soukupová, která pro expozici vybrala téměř šest desítek předmětů z období výstavby kláštera ve třináctém století.

Jsou zde však i předměty z období úprav kláštera, ke kterým došlo o století později, a také soubor renesančních a barokních náhrobků. Součástí prohlídkového okruhu je i několik zastavení pro děti, které si budou moci například přičichnout k dobovému koření nebo se zaposlouchat do zvuků, které se v klášteře ve středověku ozývaly, a hádat, co jsou zač. Kromě toho vznikl také dětský ateliér v západním křídle.

Národní galerie klášter do své správy získala už v roce 1963. Část zahrad zpřístupnila v osmdesátých letech, ale po povodni v roce 2002 už je znovu neotevřela.

V minulých desetiletích bylo také možné nahlédnout do některých prostor v přízemí, kde byly stálé expozice a později se zde konaly krátkodobé výstavy a společenské akce. Nikdy tu ale nebyl ucelený komentovaný okruh věnovaný architektuře a zakladatelce kláštera, svaté Anežce.

Obnova budov i zahrad stála galerii 37 milionů korun. Třicet milionů pokryly dotace z norských fondů. Projekt podpořil také grant z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.