Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové našli v pražském Klementinu zdi kláštera ze 13. století

  10:26aktualizováno  10:26
Archeologům se podařilo v rámci průzkumu pražského Klementina objevit zbytky dominikánského kláštera. Ten na místě dnešní budovy Národní knihovny stál od třicátých let 13. století. Pozůstatky se našly v traktu mezi Studentským a Révovým nádvořím.

Nalezená zeď je vůbec prvním hmotným dokladem existence dominikánského kláštera. | foto: Národní knihovna Praha

Zbytky kláštera objevili archeologové v rámci druhé etapy opravy Klementina. Výzkum se tady přesunul do suterénů pod západním křídlem bývalé jezuitské koleje a do sklepního traktu mezi Studentským a Révovým nádvořím.

Koruna zdi je přímo pod současnou podlahou.

Koruna zdi je přímo pod současnou podlahou.

V základech barokní stavby objevili vědci části klenebních žeber a ostění oken, které pravděpodobně pocházejí z konstrukcí středověkého kláštera zbouraného při výstavbě Klementina. Následně odborníci objevili pod podlahou suterénu zbytky zdiva dominikánského kláštera z 13. století.

"Význam nálezu spočívá především v tom, že se jedná o první hmotný doklad tohoto kláštera, o němž jsme dosud věděli pouze z písemných pramenů," vysvětlil vedoucí archeolog Jan Havrda.

Nálezy dokládají i výstavnost gotické stavby, jež ve své době představovala jednu z nejvýznamnějších pražských církevních institucí.

Archeologové objevili i základy domu a studny

Při výzkumu archeologové rovněž odkryli četné relikty středověké a raně novověké zástavby, která byla odstraněna v souvislosti s výstavbou této části barokního areálu v roce 1654. Kromě pozůstatků kamenných domů vyzděných z lomové opuky či břidlice byly odkryty tři středověké studny, z nichž některé později sloužily jako odpadní jímky.

Severní i jižní líc zdi domu tvořily opukové kvádříky vyskládané v pravidelných řádcích. Je široká 0,7 metru a dlouhá 11,7 metru a její koruna se nachází bezprostředně pod současnou podlahou sklepa. Zdivo, orientované ve směru východ-západ, je dobře dochováno včetně třeba původních spár.

"Jedná se o unikátní architektonickou památku náležející ke skupině pražských profánních románských staveb, které představují nejstarší horizont kamenné architektury na území památkové rezervace. Mohlo by se jednat o severní obvodovou zeď rozlehlejšího románského domu. Nelze však vyloučit ani ohradní funkci této konstrukce," uvedl archeolog Havrda.

Severně od této románské zdi totiž byla odhalena torza dvou různě starých domovních gotických křídel.

Autor:


Témata: Praha, knihovny, studny




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.