Lidské ostatky se do zhruba šest metrů širokého a čtyři metry hlubokého příkopu dostaly pravděpodobně z blízkého středověkého pohřebiště.
"Zatím ho neumíme přesně datovat, ale předpokládáme, že pochází z období raného středověku, což je kolem 13. století. Využíval se do století 16.," vysvětlila archeoložka Gabriela Blažková a upozornila, že tak rozsáhlý objekt nebyl doposud na Hradčanech objeven. Experti předpokládají, že se jedná o součást opevnění.
Co nadchlo archeology, však nepotěšilo investora Zdeňka Bakalu, který chce v domě U Drahomířina sloupu vybudovat Havlovu knihovnu, a zejména svou soukromou rezidenci. Kvůli unikátnímu nálezu musí totiž nechat přepracovat projekt, podle kterého se měla do podzemí v místě nádvoří umístit technologická zařízení budovy.
"Musíme ustoupit. Dlouho jsme čekali, co nám archeologové vezmou, teď víme, že je to velká část dvora a my se s tím musíme technicky poprat. Ta omezení jsou celkem rozsáhlá," řekl architekt Marek Tichý, který na projektu přestavby pracuje.
Už dříve se musel investor potýkat s tím, že se původní záměr zdál Národnímu památkovému ústavu příliš razantní, což vyvolalo vášnivé diskuse v rovině: bohatý investor versus památková péče. Památkáře vyděsilo zejména plánované umístění velkých agregátů na střeše i zásahy do podzemí (více čtěte zde). Na tak citlivém místě jsou totiž pravidla pro rekonstrukce velmi přísná a stavebníci je musí dodržovat.
Příkop vydal lidské kosti a šperk
Archeologové na místě nenalezli jen příkop vyhloubený našimi předky. Na jeho dně vykopali kromě běžných keramických střepů i lidské kosti či drobné klenoty.
"Ostatky nebyly na tomto místě uloženy primárně, ale patrně se sem dostaly při běžných přírodních pohybech či kvůli mladší stavbě v témže místě," tvrdí Blažková. Na nedalekém Loretánském náměstí bylo totiž v raném středověku rozsáhlé pohřebiště.
Při výzkumu ve 30. letech minulého století tu odkryli na šest stovek hrobů. Stejným způsobem pak byly podle Blažkové do příkopu "splaveny" i další cenné předměty. "Vyzdvihla bych dvě záušnice (ozdoba vplétaná do vlasů) z 11. století a minci Vratislava II. raženou v téže době," popsala archeoložka z ústavu Akademie věd s tím, že nyní bude část příkopu zakonzervována a ponechána pro příští generace.
V domě, kde jistou dobu žila i manželka prezidenta Edvarda Beneše, archeologové již dříve objevili historickou studnu. "Tu jsme ponechali a do projektu zakomponovali," řekl k nálezu architekt Tichý.
V chráněné památce pracují dělníci již víc než rok a půl. A inspekce ministerstva kultury v červnu některé úpravy označila za nepovolené. Investor se ale bránil, že jde o průzkumné práce, na něž povolení nepotřebuje. Nynější stavební práce jim povolili magistrátní památkáři.
