Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové narazili v centru Prahy na pravěk

  12:47aktualizováno  12:47
V Praze to žilo dávno před Libuší. Takto by se s trochou nadsázky daly shrnout dosavadní výsledky archeologického výzkumu, který pod budoucím hotelovým komplexem v proluce na Národní třídě provádějí archeologové Národního památkového ústavu. Některé nálezy jsou i čtyři tisíce let staré.

Proluka na rohu Národní třídy a Mikulandské ulice byla využívána jako parkoviště. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Archeologové při vykopávkách narazili na stovky předmětů, mezi kterými byly zvířecí kosti, šlechtické pečetidlo, mince. Ale asi nejdůležitějším nálezem bude překvapivě několik desítek na první pohled nezajímavých jam.

"Jedná se o kruhové a oválné objekty. Jsme zatím na začátku zpracování výsledků, nicméně už se nám povedlo vyčlenit jeden objekt, jehož stáří spadá do pravěkého období," říká Tomasz Cymbalak, archeolog Národního památkového ústavu.

Fotogalerie

Podle něho se jedná o kruhovou jámu zhruba jeden a půl metru širokou a asi půl metru hlubokou, na jejímž dnu ležely fragmenty keramiky. Z nich archeologové poskládali takřka kompletní hrnec pocházející ze starší doby bronzové, tedy z období zhruba dvou tisíce let před naším letopočtem.

"Nález byl nečekaný o to více, že se jedná o oblast s hustou zástavbou, kde většina podobných důkazů byla zničena pozdější intenzivní výstavbou," vysvětluje Tomasz Cymbalak.

Výplata zedníka i spona ze 3. století

K čemu jámy sloužily, si zatím archeologové netroufají určit. Možná ale šlo o základy staveb. "S vyhodnocováním nálezů jsme teprve na začátku, takže se můžeme dočkat ještě mnohého zajímavého," slibuje si archeolog od záchranného výzkumu, jehož terénní část už skončila, přičemž odborníci teď nálezy zkoumají v laboratořích.  

Podle Cymbalaka se už dříve archeologům podařilo nalézt důkazy o osídlení Národní z 11. a 12. století. Pravděpodobně se jednalo se o pozůstatky dřevěných staveb či přístřešků, které by mohly souviset s tehdejší cestou spojující oblast pozdějšího Starého Města, Pražského hradu a Vyšehradu.

Co se konkrétních nálezů týče, hned v první den vykopávek se podařilo odkrýt takzvaný depot 33 tříkrejcarových mincí, který byl v prostoru dvora jednoho z domů ukryt v období po třicetileté válce. Tento obnos v 17. století představoval týdenní plat zedníka nebo havíře.

"Bylo to pro nás takové milé překvapení. Pokud jde o ostatní nálezy, našli jsme například šlechtické pečetidlo patrně ze 16. století a spoustu dalších předmětů. Z těch důležitějších například sponu, kterou je možné datovat do přelomu 3. a 4. století po Kristu," uvedl Tomasz Cymbalak.



Témata: Praha-město, Mince, Plat




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.