Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové našli v Prčici dlouho hledané sídlo prvních Vítkovců

  17:44aktualizováno  17:44
Archeologové objevili při záchranném výzkumu v Prčici na Sedlčansku s největší pravděpodobností dlouho hledané sídlo prvních Vítkovců. Na konci 12. století ho zbudoval zakladatel rodu a Vítek z Prčice. Po jeho smrti zdědil Prčici jeho syn Vítek III. - zakladatel rodu Rožmberků.

Archeologové objevili při záchranném výzkumu na náměstí v Prčici pravděpodobně dlouho hledané sídlo prvních Vítkovců. (24. srpna 2011) | foto: ČTK

V roce 400. výročí úmrtí posledního Rožmberka Petra Voka se tak archeologům podařilo objevit hmatatelný důkaz počátků tohoto významného českého rodu.

Vítkův rod

Prčice je původním sídlem rodu Vítkovců, u kterého lze hledat kořeny rodů pánů z Rožmberka, Hradce, Landštejna, Stráže a Sezimova Ústí. Zakladatel rodu Vítek I. se poprvé píše s přídomkem z Prčice v listině knížete Bedřicha z přelomu let 1184 a 1185. Umírá asi v roce 1194. Po něm nastupuje syn Vítek III.

Prčické sídlo a přilehlý kostel sv. Vavřince musely existovat nejpozději v roce 1179, založil je právě Vítek I. Jeho nástupce Vítek III. založil druhou prčickou tvrz, jejíž relikty byly nalezeny v roce 1995 při stavebně historickém průzkumu prčického zámku. Ke konci svého života zahajuje Vítek III. v roce 1240 stavbu mohutného hradu Příběnice a píše se jako Vítek z Příběnic. Význam Prčice pro Vítkovce postupně upadá, v roce 1322 je Petrem I. z Rožmberka prodána pánům z Choustníka.

"Možná trochu příznačně v roce velkého výročí zániku rožmberského rodu se nám podařilo v Prčici objevit jeho počátky," uvedla vedoucí výzkumu České společnosti archeologické Michaela Selmi Wallisová.

Podle ní se senzační objev archeologům podařilo najít při druhé fázi záchranného archeologického výzkumu, jenž předchází revitalizaci prčického náměstí.

Loni archeologové výzkum prováděli ve spodní části náměstí. Tehdy se podařilo objevit stopy po velkém prčickém požáru z roku 1701 a něco málo keramického materiálu.

Současně zkoumaná plocha se nachází přímo před kostelem svatého Vavřince a přilehlým domem číslo popisné 92.

Malý klíč pravděpodobně z doby prvních Vítkovců, který objevili archeologové na

Malý klíč pravděpodobně z doby prvních Vítkovců, který objevili archeologové na náměstí v Prčici. (24. srpna 2011)

Archeologové objevili při záchranném výzkumu na náměstí v Prčici pravděpodobně

Archeologové objevili při záchranném výzkumu na náměstí v Prčici pravděpodobně dlouho hledané sídlo prvních Vítkovců. (24. srpna 2011)

Denár, který objevili archeologové na náměstí v Prčici. (24. srpna 2011)

Denár, který objevili archeologové na náměstí v Prčici. (24. srpna 2011)

Našla se i keramika nebo klíče

"Když jsme odhalili řady kůlových jam po dřevěné středověké konstrukci, začínali jsme potichu doufat. Nelíčené nadšení však zavládlo v momentě, kdy se nám podařilo objevit základ rozsáhlé stavby o rozměrech minimálně šest krát deset metrů, to už nám začínalo být skutečně jasné, že jsme nalezli původní panské sídlo prvních Vítkovců," popsala archeoložka.

Z vyzvednuté keramiky vyplývá, že stavba zanikla někdy během přelomu 12. a 13. století, nejpozději však do poloviny století 13. Přesnější datace bude známa až po zpracování výsledků.

Na místě bylo doposud vyzvednuto i několik cenných nálezů. Mezi nejzajímavější patří bezesporu anonymní uherský denár z poloviny 12. století, který je podle numismatiků v Čechách skutečnou raritou, dále pak malý a velký klíč nebo prsteny. Svůj půvab má i kolekce nalezené keramiky, která naprosto odpovídá charakteru nálezů z přelomu 12. a 13. století.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.