Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nový šéf územního rozvoje Prahy výhodně zprivatizoval obecní byt

  19:22aktualizováno  19:22
Nový ředitel odboru územního rozvoje na pražském magistrátu, architekt Jan Kábrt, před lety sehnal byt na Jižním Městě. Podle současného vedení Prahy 11 ho získal v rozporu s pravidly. Nájemní smlouvu dostal ve veřejném zájmu.

Panelové sídliště Jižní Město | foto: MAFRA

Když se na Litochlebském náměstí na Jižním Městě rozhodovalo o revitalizaci tamního parku, místní radnice, ještě pod vedením exstarosty Dalibora Mlejnského, řešení pojala poněkud svérázně.

Součástí nové podoby parku měl být stometrový mrakodrap plný kanceláří. Občanské spolky a sdružení poukazovaly na podezřelou benevolenci jihoměstské radnice k firmě, která jej chtěla stavět. Spor se táhl roky a až soud zrušil úpravu územního plánu a grandiózní projekt ukončil.

V kauze kromě politiků figurovali i úředníci, třeba dnes hojně zmiňovaný architekt Jan Kábrt, který o stavbě rozhodoval z titulu vedoucího odboru územního rozvoje Prahy 11. Teď má Jan Kábrt šéfovat odboru územního rozvoje pražského magistrátu, což provázejí rozpaky a koaliční spory.

Kauza Litochlebského náměstí a jí podobné nemusí přitom být jediný sporný moment v Kábrtově životopise. Podle dokumentů, které má redakce MF DNES k dispozici, se za minimálně neobvyklou dá označit cesta, jakou tento vysoce postavený úředník před lety získal devadesátimetrový obecní byt na Jižním Městě.

„Podle mého názoru byla privatizace bytu pana Kábrta v hrubém rozporu s pravidly privatizace bytového fondu,“ tvrdí nynější starosta Prahy 11 Jiří Štyler.

Příběh architektova bytu se začal odvíjet v roce 2008, krátce poté, co nastoupil na úřad Prahy 11. Tehdy si požádal o pronájem v takzvaném veřejném zájmu. Protože pracoval jako vedoucí jednoho z klíčových odborů, dá se tento krok pochopit.

Zvlášť když Jan Kábrt v žádosti uváděl, že půjde o nájem na omezenou dobu, po čas výkonu funkce. Po jejím skončení se podle textu chtěl odstěhovat zpátky do obecního bytu v Praze 15, kde měl tehdy hlášené trvalé bydliště.

Rychlá změna pravidel

Jan Kábrt evidentně změnil názor, protože o pět let později původně služební byt 4+1 kupuje za zhruba 1,2 milionu korun. Samotná kupní cena problematická zřejmě není, byť tržní ceny podobných nemovitostí jsou v dané lokalitě nejméně trojnásobné - stávající nájemníci mívají v privatizaci výhodnější podmínky.

Zajímavý je postup transakce. Městský byt původně k privatizaci určený nebyl, to se změnilo až s novými zásadami prodeje jihoměstských obecních bytů v roce 2011. Shodou okolností měsíc před jejich přijetím získal Kábrt místo smlouvy na omezenou dobu smlouvu na dobu neurčitou. To je v celém příběhu zásadní, protože mu to umožnilo zúčastnit se privatizace.

Zvlášť pozoruhodné je, že o této klíčové změně rozhodli jihoměstští radní navzdory několik měsíců starému stanovisku bytové komise, která tuto změnu nedoporučila.

„Jelikož k převodu došlo na poslední chvíli, časová souvislost se zde jeví jako jasně účelová,“ upozorňuje právní expert Miroslav Hájek ze společnosti Vilímková Dudák & Partners.

„Navíc podle zásad privatizace obecních bytů MČ Praha 11 musel každý nájemce podmínky pro převod bytu do soukromého vlastnictví splňovat už v roce 2006. A jednou z těchto podmínek byla i nájemní smlouva na dobu neurčitou. Ale vůbec první nájemní smlouvu k bytu, navíc pouze na dobu určitou, Jan Kábrt získal až v roce 2008,“ dodává Hájek.

Sám Kábrt na privatizaci bytu nic neobvyklého nevidí. „Byt jsem privatizoval, ale vše proběhlo standardní cestou,“ reagoval s tím, že má v ruce právní rozbor z doby koupě, který říká, že postupoval podle zákona.

„Rozhodovala o tom komise. Vzdal jsem se lepšího obecního bytu v Praze 15, který jsem měl pronajatý dávno před rokem 2006, proto jsem se mohl privatizace zúčastnit,“ vysvětluje.

Jenže i když se Kábrt vzdal obecního bytu v Praze 15 s mírně větší výměrou, není pochyb o tom, že transakce s jihoměstským bytem byla pro něj výhodná. Původní byt v Praze 15 se totiž privatizovat neměl a dodnes zůstává v obecním vlastnictví.

„Možnost zneužití pozice a využití interních informací k získání výhody by bylo nepochybně v rozporu s etikou. Nicméně pokud městská část Praha 11 nemá dodatečnou interní právní úpravu této problematiky, nedošlo nejspíš k porušení zákona či podzákonného právního předpisu,“ dodala právní asistentka Transparency International Markéta Nováková.



Témata: Praha, Praha-město




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.