Na opravy kostela Všech svatých i slavné kutnohorské kostnice dohlíží Petr...

Na opravy kostela Všech svatých i slavné kutnohorské kostnice dohlíží Petr Jakeš ze sedlecké farnosti. | foto: Josef Hora, MF DNES

Odvážný plán architektů: do vzácného kostela opět probourají okna

  • 16
Opětovné vybourání tři sta let zazděných oken v kostele Všech svatých: to je jeden z hlavních bodů velkolepého plánu desetiletých oprav kutnohorské kostnice. Kromě toho se tým architektů připravuje třeba také na rozebrání a vyčištění kosterních pozůstatků - včetně záhadných pyramid složených z lidských lebek.

Tři století byla část oken kutnohorského kostela Všech svatých zazděná. Slavný architekt Santini, který ho přestavoval, se obával, aby velké množství oken neohrozilo statiku.

Jeho dnešní následovníci teď chtějí do kaple, která ukrývá mimo jiné známou a turisty vyhledávanou kostnici, opět pustit světlo.

„Hledáme způsob, jak to udělat,“ potvrdil MF DNES šéfprojektant Vít Mlazovský. Pokud by se plán skutečně podařil, byl by to jeden z největších zásahů do takto významné památky za poslední roky.

Podle Mlazovského je kostnice naprosto jedinečná stavba.

„Spodní kaple tady symbolizuje smrt. Horní kaple naopak návrat do života. Když tu horní v období gotiky stavěli, měla neuvěřitelné množství oken. U nás a ve střední Evropě to byl unikát. Bylo to tak projektováno kvůli obřadům, kdy procesí procházelo dolů, jakoby do smrti, a pak obřad symbolicky ukončili nahoře v životě a ve světle právě mnoha oken. Podpořili tím kontrast smrti a života.“

Fakta

Kutnohorská kostnice

Kutnohorská kostnice je jednou z nejnavštěvovanějších památek v celé zemi. Loni ji navštívilo asi 300 tisíc lidí. 

V kostnici, jež byla původně hřbitovní kaplí, skončila těla lidí, která hřbitov už nemohl pojmout. Původně byly kosti srovnány do pyramid, nynější výzdoba je dílem řezbáře Františka Rinta

V kostnici má uložen erb z lidských kostí i rodina exministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Vznikl v 19. století jako poděkování prapradědečkovi exministra Karlu III., který se zasloužil o opravu místa.

Zazděných oken je celkem devět. Mlazovský a jeho tým věří, že když najdou cestu, jak statiku stavby zajistit, podaří se do obnovených oken vrátit zpět i barevné vitráže.

„Tím by světelný efekt v horní kapli ještě zesílil,“ doplnil šéfprojektant.

„Když se na kostel podíváte, ta zazděná okna musíte poznat, zatím je dohodnuto, že se otevřou pouze dvě okna. Jaké vitráže tam byly, nevíme. To by se nechalo na realizaci dnešních umělců, témata by musela mít souvislost s tím pohřebištěm,“ dodal Mlazovský.

Opravy kaple, které začaly letos v červenci, jsou už vidět. Je to například nová  břidlicová střecha či zlaté lebky na věžích. Správce kostela, sedlecká farnost, natáčí o největší opravě za poslední století dokument.

„Film bude vznikat několik let, budeme dokumentovat jednotlivé fáze oprav kostela. Je to vůbec první dokument, který bude sledovat opravy kostnice,“ řekl kameraman snímku Martin Římánek.

Z první dvacetiminutové části dokumentu se diváci dozvědí o problémech oprav, minulosti i budoucnosti památky.

„Dokument natáčíme sami pro sebe – chceme mít detailní záznamy oprav. Druhý důvod je, že chceme veřejnosti ukázat příběh, co se při opravách přihodilo. Film pak budeme na vhodných místech lidem pouštět,“ doplnil Petr Jakeš ze sedlecké farnosti.

O film už mají zájem i některé televizní stanice. „Je možné, že až se bude oprava za několik let chýlit ke konci, vznikne celý film. Teď nelze říct, jak bude vypadat,“ doplnil Římánek.

Pyramidy skrývají tajemství

A jak vlastně největší oprava kostnice probíhá? Největší respekt má tým odborníků z toho, až se začnou rozebírat kosterní pozůstatky, zvláště čtyři pyramidy, složené zejména z lidských lebek. 

Nikdo dnes nezná mechanismus, jak byly navršeny, ani jak drží kosti pohromadě. Rozebrat, vyčistit a následně složit jednu pyramidu tvořenou tunami kostí by mohlo trvat prý až dva roky. 

„Pyramidy údajně navršil jistý napůl slepý mnich, to ale nemáme podložené. Další, kdo do nich zasáhl, byl přibližně před třemi stoletími architekt Santini.

Poslední zásah provedl před více než sto lety jistý František Rint, který je autorem dnešní výzdoby kaple,“ popsal Jakeš.

Rekonstrukci provázejí i různá překvapení, se kterými se nepočítalo. Například barokní dřevěné trámy. „Našli jsme zazděné takzvané ‚pozednice‘, tedy staré vodorovné trámy, do kterých se ukotví šikmé trámy střechy. O nich se vůbec nevědělo, byly úplně ztrouchnivělé,“ dodal.

Práce teď stále budou pokračovat v exteriérech, pak se přesunou dovnitř. Kostel se musí například odvodnit, musí ze zajistit statika budovy, tedy hlavní důvod, proč celá oprava začala. Kromě toho se stavba odizoluje proti vlhkosti a bude mít nové omítky.

Kostnice se opravuje za účasti návštěvníků. „Práce v kapli se budou muset nějak od turistů oddělit. Nějaký vhled do upravovaného prostoru ale vytvoříme, zda tam bude plexisklo, či plachta s průhledy, rozhodneme později,“ dodal Jakeš.