Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kde by měla stát koncertní síň v Praze? Studenti vytipovali lokality

  11:01aktualizováno  11:01
Měla by mít Praha svou novou koncertní síň? A kde by měla stát? Mladí architekti navrhli několik lokalit. Podle odborníků by pak měla nová hala mít minimálně dva sály. Velký až pro osmnáct set diváků a menší pro čtyři stovky posluchačů.

Lokalita Vltavská naproti budově bývalých Elektrických podniků se pro zrod nové koncertní haly v Praze zalíbila studentovi FA ČVUT Stanislavu Bažantovi. | foto: Vizualizace: Archiv Ondřeje Císlera

Pokud má mít Praha novou koncertní halu, musí být přínosem nejen pro milovníky klasické hudby. To má zajistit atraktivní prostor, který kolem ní vznikne.

Studenti architektury prověřili několik pražských lokalit.

Fotogalerie

Vždy, když se v minulosti mluvilo o moderní koncertní hale v Praze, bylo zmiňováno mnoho míst, kde by mohla stát. Kritéria pro výběr jsou poměrně strohá.

Dobrá dopravní dostupnost jak veřejnou dopravou, tak pro auta nebo kamiony přivážející techniku, sepětí s centrem města, dostatečná atraktivita lokality ideálně při břehu Vltavy. Ostatně i v zahraničí autoři vodu rádi využívají, protože dokáže přirozeně zesílit dojem z kulturního zážitku.

Odborníci se přitom shodují, že kvalitní lokalita je mnohem důležitější než to, jak bude nakonec samotná budova vypadat.

Aby ulehčili poměrně nepřehlednou situaci kolem výběru toho nejlepšího místa, několik jich prověřili studenti tří vysokých škol v rámci semestrálních prací. Technika v Liberci, Fakulta architektury ČVUT a AVU.

"Projekty nejsou jen vizemi budoucích architektů. Absolvovali hlubší konzultace s odborníky na akustiku, dopravu, geologii nebo hluk a prověřili rovněž majetkoprávní vztahy či existenci inženýrských sítí na jednotlivých pozemcích," vysvětluje architekt Miroslav Masák. Přitom je vedli zkušení pedagogové.

Podle Kateřiny Szentesiové z pražského magistrátu tím město získalo cenné informace o možnostech a limitech jednotlivých míst, která může využít nejen pro stavbu samotné koncertní síně, ale i jiných veřejných budov.

"V zásadě se potvrdily dvě linie protínající Prahu, jež se pro stavbu významných budov nabízejí. Tradiční Vltava a magistrála, byť nemilovaná," tvrdí Szentesiová. V budoucnu se počítá, že bude tato dopravní tepna o poznání klidnější.

Nejdříve se hledá místo...

Studenti své domy navrhli na léta diskutovaná místa i na ta méně známá. Prověřili vhodnost ostrova Štvanice, parčíku u stanice metra Vltavská, pozemku u železničního mostu na smíchovské straně, parku na Klárově, předpolí Štefánikova mostu u Lannovy ulice či Karlova náměstí.

Má mít Praha moderní koncertní síň?

Jaké místo se vám nejvíce líbí?

Dále se hovoří i o Washingtonově ulici naproti nové budově Národního muzea, Vrchlického sadech u hlavního nádraží, o Letenské pláni nebo Bubenském nábřeží za holešovickou tržnicí.

"Třeba smíchovský břeh funguje jako protiváha Vyšehradu, ale zas je tam hluk z projíždějících vlaků," upozorňuje architekt Ondřej Císler, který jako jeden z pedagogů na studenty dohlížel.

Všechna místa mají pochopitelně svá pro a proti. "Nicméně někde se nám podařilo obavy a předsudky vyvrátit. Někde se naopak ukázaly problémy," říká Císler.

... pak se budou hledat peníze

Aby se vize stala skutečností, je zapotřebí dostatek peněz. Primátor Tomáš Hudeček již dříve řekl, že je nyní Praha nemá. Nicméně končí výstavba dvou velkých dopravních staveb, které roky ukrajovaly z rozpočtu miliardy.

Něco by mohl přidat stát, něco EU, nebo se po vzoru z minulosti najde donátor mezi bohatými institucemi i jedinci. Za všechny připomeňme Rudolfinum, jež zaplatila Česká spořitelna.

Otázky a odpovědi

Praha má přece Rudolfinum a Obecní dům. Ty nestačí?

Jsou sice noblesní, ale nemají dostatečné zázemí pro muzikanty. Velké orchestry se nevejdou na jeviště. Kapacita sálů je kolem 1 100 posluchačů. "Rudolfinum je vhodnější pro komorní hudbu či sólové koncerty. Když hraje více hudebníků, zvuku je v prostoru až moc, dochází k jeho zkreslování," říká odborník na akustiku Josef Novák. Prostor Smetanovy síně v Obecním domě je sice větší a snese víc, ale zase to není typický koncertní sál, protože má rovnou podlahu a nikoliv stupňovitou. "Od půlky hlediště dozadu nejsou dobré poslechové podmínky. Diváci tam vnímají spíš odrazy z různých ploch," vysvětluje Novák.

A co sál Kongresového centra?

I když má skvělou akustiku a zázemí, byl projektován pro sjezdy. Je příliš velký, vejde se do něj asi 2 800 diváků. "Jeho přestavba by stála totéž, co nová stavba, a výsledkem by byl jen kompromis," říká architekt Miroslav Masák. "Tloukl" by se program pro pořádání kongresů a koncertů.

Nebude budova přes den mrtvá?
"V zahraničí to tak není a nebude to ani v Praze. Dopoledne se v budově zkouší, večer jsou koncerty. Budova musí nabídnout i další možnosti, aby tam měli lidé chuť chodit i během dne," říká ředitel Pražského jara Roman Bělor.

Důležitým faktem je i okolí budovy, které má být veřejným prostorem, jenž bude lidi přirozeně lákat. Obdobně jako dnes některé pražské náplavky.

Budou lidé chodit na koncerty?

I koncerty začínajících muzikantů dokážou vyprodat pražské sály. V zahraničí je o koncerty velkých orchestrů zájem. Světové hvězdy budou lákadlem nejen pro Čechy, ale i zahraniční posluchače.

Vydělá si síň na svůj provoz?

Souvisí to s předchozí odpovědí. Koncertní síně po celém světě využívají řetězec, kdy si posílají "hudební hvězdy". Praha je ale dnes mimo. Aby do metropole přijížděly hvězdy za přijatelné peníze, je nezbytné se do něj dostat. To může vyprodat sál.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.