Zdá se to být ostuda, že zřejmě nejznámější česká architektka současnosti Eva Jiřičná nemá dosud v Praze významnější projekt. Výjimkou je snad jen Oranžerie na Pražském hradě.
S ambicí změnit tento stav nyní přišla společnost RSJ Private Equity, která chce stavět dům na konci Revoluční ulice. A oslovila právě Jiřičnou, která od roku 1968 pracuje v Londýně.
"Neřekla jsem okamžitě ano, protože vím, jak je strašně těžké navrhovat dům v samém jádru Prahy. Navíc naproti tamnímu baroknímu domečku či paláci Merkur přes ulici. Ale pokušení se s tím potýkat bylo silnější než zdravý rozum," řekla k nabídce Jiřičná.
Světové jméno by tak mohlo pomoci unikátnímu místu, které směrem k Vltavě už přes 70 let obrací jen slepé štíty domů. Aby se tu za války vytočila německá vojska s těžkou technikou, musela zmizet monumentální budova Eliščiných lázní. Od té doby je na konci Revoluční "díra", nad jejímž zacelením si architekti lámou hlavu desítky let.
Nechci, aby můj dům "křičel"
Pokud lze ulice označit za živoucí tepny vedoucí do srdce města a nárožní domy za honosné brány, není v Praze podivnějšího vjezdu do centra.
"Právě proto jsme výběru nového architekta věnovali velikou péči a jsme si jisti, že společně s paní Jiřičnou vybudujeme bránu do Revoluční ulice, která obohatí architekturu hlavního města," řekl zástupce investora Lukáš Musil.
Návrh zatím nemá konkrétní podobu, nicméně Jiřičná by podle svých slov ráda postavila dům, který bude nositelem současné moderní architektury a přitom nebude křičet: "Podívejte se na mě".
Právě tak podle investora působil původní projekt pražského ateliéru DaM. Stavba abstraktního tvaru s fasádou pokrytou perforovaným plechem byla spíše skulpturou nežli domem a kritici jí vyčítali "sobeckost" vůči sousedním budovám.
Strašně nerada něco bourám, ale v Revoluční to bude nutné
Jiřičná uvedla, že k projektu bude přistupovat s co největším respektem k okolí. Je však jasné, že s budoucností vedle stojícího novorenesančního domu příliš nepočítá. "Strašně nerada něco bourám, ale myslím, že tahle budova nemá příliš šancí, aby se přestavěla," vysvětlila architektka.
Eva JiřičnáNarodila se roku 1939 ve Zlíně. Vystudovala architekturu na ČVUT, poté AVU. V srpnu 1968 odjela na stáž do Londýna, komunisté jí však návrat znemožnili. V Anglii pracovala i se slavným architektem Richardem Rogersem. Proslavily ji především interiéry londýnských a newyorských módních obchodů a butiků. Deset let byla partnerkou zesnulého architekta Jana Kaplického. V Praze o její služby usilují další developeři. |
Ochránci památek však o demolici nechtějí slyšet. Původní architektonické návrhy proto hlasitě kritizovali.
"Ač si paní profesorky nesmírně vážím, je nutné ji v tomto případě vnímat jako architekta, který hájí svou zakázku. My jsme stále proti bourání, když bude beze smyslu," reagovala předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková.
Podle investora je památková hodnota tohoto domu nulová.
"Dříve prováděné stavební zásahy zcela zničily interiér budovy, tedy onu historicky cennou část. Vnější fasáda představuje standardní práci z daného období, která není ničím zajímavá a v kontextu s okolními budovami ani nedotváří architektonickou linku," podotkl zástupce investora Musil.
Lokalita takzvané Novomlýnské brány je podle něj velmi unikátní, takže chápe, že plánovaná proměna vzbuzuje velký zájem i emoce.
Kanceláře, obchody i byty
Společnost RSJ plánuje především kancelářskou budovu s obchody v přízemí. Zároveň nevylučuje ani možnost v části domu vybudovat byty s jedinečným výhledem na Pražský hrad a Letnou.
Vše je téměř na samém začátku. A zřejmě bude trvat roky, než se dům skutečně postaví. Pokud vůbec. Z historie tohoto místa známe neúspěšných příkladů opravdu mnoho.
