Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Socialistická kultura oblíbená není, přesto má nedocenitelnou hodnotu

  9:00aktualizováno  9:00
Kulturní domy socialistické éry nejsou jen nevzhledné krabice, mělnický a příbramský jsou dokonce na seznamu památek. Poválečnou architekturu podle památkářů ocení další generace.

Památkáři bojují za to, aby byl Dům kultury v Mladé Boleslavi prohlášen kulturní památkou, vystavěný v 60. a 70. letech podle návrhu architekta Františka Řezáče. | foto: Pavel Svačina, MF DNES

Pro mnoho lidí jsou tyto stavby nepříjemnou připomínkou minulého režimu, památkáři však upozorňují, že je třeba se na věc dívat bez emocí. Pro další generace bude období komunismu jen kapitolou v hodinách dějepisu, proto by mohla ocenit i architekty této doby.

„Poválečná architektura je spojena s komunistickým režimem a těžce se prosazuje ve společnosti. Společnost se snaží toto období potřít a stavby pak podléhají necitlivým zásahům. Ale třeba výtvarná díla často nebyla ideologií ovlivněna,“ upozorňuje Šárka Koukalová z Národního památkového ústavu s tím, že časté jsou například motivy květin.

Mezi středočeskými kulturními domy jsou hned dva památkově chráněné, a to v Mělníku a Příbrami. Mělnický reprezentuje meziválečnou architekturu – je z roku 1936, ale příbramský je stavbou socialismu. „Příbramský je zajímavý, vypovídá hodně o architektuře sorela – socialistického realismu,“ říká Šárka Koukalová a dodává, že na seznam kulturních památek se dostal v roce 2006.

Kulturáky ukrývají poklady, měly by patřit mezi památky

Třetím aspirantem na památkovou ochranu je mladoboleslavský dům kultury. O jeho osudu by se mělo podle Koukalové rozhodnout na podzim. Stavba vznikala v poměrně dlouhém časovém období od konce 50. let až do přelomu 60. a 70. let 20. století, takže podle památkářů stavba reflektuje proměny dobové architektury.

Vzhled budovy vychází z výtvarného názoru konce 50. let, kdy se česká architektura obrátila od socialistického realismu zpět k moderním proudům. Dům je podle památkářů výjimečný i díky tomu, že se dodnes zachoval v téměř nezměněné podobě, a to včetně interiérů. „Je tam ucelený soubor výtvarných i uměleckořemeslných děl,“ upozorňuje Šárka Koukalová

„Mladoboleslavský kulturní dům navrhoval architekt František Řezáč. Je autorem i kulturního domu v Čisté na Mladoboleslavsku a působil i v zahraničí, jeden jeho kulturní dům stojí ve Vietnamu,“ přibližuje osobu architekta Koukalová. Návrh na prohlášení za kulturní památku přichází přitom v době, kdy město plánuje budovu rekonstruovat. Letos totiž slaví „kulturák“ 45 let od otevření.

Případná rekonstrukce musí být citlivá

Pozoruhodnou stavbou je kulturní dům v Březnici. Jde o dílo architekta Karla Pragera z přelomu 70. a 80. let 20. století a jak interiér, tak exteriér jsou v dobrém stavu. Není tudíž vyloučeno, že právě březnický kulturní dům bude dalším na seznamu kulturních památek. „Zvažujeme, zda v tomto případě podat návrh,“ podotýká Koukalová s tím, že v hledáčku památkářů je i Kladno.

Kladenský kulturní dům už má ovšem zčásti zateplenou fasádu a výraznější modernizační úpravy. Po úpravách, které z pohledu památkářů nejsou zdařilé, je i kolínský kulturní dům.

Zařazení budov mezi kulturní památky má problematickým rekonstrukcím předejít. „Každá rekonstrukce musí být citlivá a zachovat charakter stavby. Zachovat je potřeba i výtvarná díla, v případě kulturních domů jde třeba o lustry a různá svítidla. Často to jsou výjimečná díla,“ dodává Koukalová.

Zajímavé kulturní domy

  • Březnice: Kulturní dům z přelomu 70. a 80. let 20. století podle projektu Karla Pragera.
  • Kladno: Dům kultury ROH Poldi postavený v letech 1966–1973 architekty Václavem Hilským a Jiřím Náhlíkem.
  • Kolín Kulturní dům z let 1968–1973 od architekta Radima Dejmala.
  • Mělník: Masarykův kulturní dům je památkově chráněný od roku 2008. Budova z roku1936 je ve funkcionalistickém slohu.
  • Mladá Boleslav: Volně stojící rozměrná patrová budova s prosklenými plochami, terasou po celé délce zadního průčelí a rovnou střechou. Stavba ze 60. let 20. stol. od architekta Františka Řezáče.
  • Příbram: Památkově chráněná stavba ve stylu socialistického realismu byla vystavěna v letech 1957–1959 V. Hilským. Dům má členitý půdorys blížící se tvaru písmene L. Na sochařské výzdobě se podílel B. Stefan a ateliér J. Laudy.

Zdroj: památkový katalog

Autoři:




 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Manželé Havlovi a Ondřej Kobza otevírají na týden veřejnosti částečně...
VIDEO: Střechu Lucerny zakryla dřevěná podlaha, připomíná palubu parníků

Nový výhled na Prahu po sedm dní nabídne terasa Paláce Lucerna, kterou má pronajatou kavárník Ondřej Kobza. Během rekonstrukce se proměnila celá střecha,...  celý článek

Otevření prodloužené trasy C metra
Do Letňan pojede v sobotu večer MHD častěji, kvůli show Robbieho Williamse

Pražský dopravní podnik posílí v sobotu odpoledne dopravu v okolí Letiště Letňany, kde večer vystoupí britský zpěvák Robbie Williams. Častější jízdy metra a...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.