Pro mnoho lidí jsou tyto stavby nepříjemnou připomínkou minulého režimu, památkáři však upozorňují, že je třeba se na věc dívat bez emocí. Pro další generace bude období komunismu jen kapitolou v hodinách dějepisu, proto by mohla ocenit i architekty této doby.
„Poválečná architektura je spojena s komunistickým režimem a těžce se prosazuje ve společnosti. Společnost se snaží toto období potřít a stavby pak podléhají necitlivým zásahům. Ale třeba výtvarná díla často nebyla ideologií ovlivněna,“ upozorňuje Šárka Koukalová z Národního památkového ústavu s tím, že časté jsou například motivy květin.
Mezi středočeskými kulturními domy jsou hned dva památkově chráněné, a to v Mělníku a Příbrami. Mělnický reprezentuje meziválečnou architekturu – je z roku 1936, ale příbramský je stavbou socialismu. „Příbramský je zajímavý, vypovídá hodně o architektuře sorela – socialistického realismu,“ říká Šárka Koukalová a dodává, že na seznam kulturních památek se dostal v roce 2006.
Kulturáky ukrývají poklady, měly by patřit mezi památky
Třetím aspirantem na památkovou ochranu je mladoboleslavský dům kultury. O jeho osudu by se mělo podle Koukalové rozhodnout na podzim. Stavba vznikala v poměrně dlouhém časovém období od konce 50. let až do přelomu 60. a 70. let 20. století, takže podle památkářů stavba reflektuje proměny dobové architektury.
Vzhled budovy vychází z výtvarného názoru konce 50. let, kdy se česká architektura obrátila od socialistického realismu zpět k moderním proudům. Dům je podle památkářů výjimečný i díky tomu, že se dodnes zachoval v téměř nezměněné podobě, a to včetně interiérů. „Je tam ucelený soubor výtvarných i uměleckořemeslných děl,“ upozorňuje Šárka Koukalová
„Mladoboleslavský kulturní dům navrhoval architekt František Řezáč. Je autorem i kulturního domu v Čisté na Mladoboleslavsku a působil i v zahraničí, jeden jeho kulturní dům stojí ve Vietnamu,“ přibližuje osobu architekta Koukalová. Návrh na prohlášení za kulturní památku přichází přitom v době, kdy město plánuje budovu rekonstruovat. Letos totiž slaví „kulturák“ 45 let od otevření.
Případná rekonstrukce musí být citlivá
Pozoruhodnou stavbou je kulturní dům v Březnici. Jde o dílo architekta Karla Pragera z přelomu 70. a 80. let 20. století a jak interiér, tak exteriér jsou v dobrém stavu. Není tudíž vyloučeno, že právě březnický kulturní dům bude dalším na seznamu kulturních památek. „Zvažujeme, zda v tomto případě podat návrh,“ podotýká Koukalová s tím, že v hledáčku památkářů je i Kladno.
Kladenský kulturní dům už má ovšem zčásti zateplenou fasádu a výraznější modernizační úpravy. Po úpravách, které z pohledu památkářů nejsou zdařilé, je i kolínský kulturní dům.
Zařazení budov mezi kulturní památky má problematickým rekonstrukcím předejít. „Každá rekonstrukce musí být citlivá a zachovat charakter stavby. Zachovat je potřeba i výtvarná díla, v případě kulturních domů jde třeba o lustry a různá svítidla. Často to jsou výjimečná díla,“ dodává Koukalová.
Zajímavé kulturní domy
Zdroj: památkový katalog |
