Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V karlínských kasárnách dostával do těla i Zápotocký. Armáda je prodává

  20:21aktualizováno  20:21
Byl tu třeba bazén, nemocnice či vojenská věznice. Obrovský areál v pražském Karlíně, který sloužil armádě přes 160 let, vojáci na začátku roku opustili. Ministerstvo chce kasárna prodat za minimálně půl miliardy. Zájemci se už hlásí.

Na dvoře kasáren ženisté postavili mezi světovými válkami provizorní most | foto: Ministerstvo obrany ČR

První zhruba desítka zájemců o koupi obrovských kasáren Jana Žižky v Karlíně si už vojenský areál přišla prohlédnout minulou středu. Vydali jsme se tam s nimi.

Taková zima od jara ráno ještě nebyla. Je devět ráno a teploměr ukazuje minus 4 stupně. Vskutku "ideální" počasí na reportáž v opuštěných kasárnách v Karlíně. Areál armáda nyní nabízí za 580 milionů a dnes je první možnost si impozantní budovu prohlédnout společně s potenciálními kupci.

Z chodníku vyšlapeme čtyři schody a vcházíme do dveří, kam běžně jen tak někdo nevstupuje. Vrátnice je stísněná, vlevo od ní mříže do průjezdu, který ústí na dvůr. Tudy pochodovaly šiky vojáků nejprve v uniformách rakouských vojsk, Československé armády a posléze i té České.

Za protektorátu kasárna obsadil i wehrmacht. Na zdi je nástěnka s vojenskými hodnostmi. Snad aby nikdo nezapomněl, kdo bude rozkazovat. Kasárna dal na sklonku své vlády postavit císař Ferdinand I. Dobrotivý v roce 1845. Proto se desítky let jmenovala po něm. Dokud ho po první světové válce nevystrnadil Jan Žižka z Trocnova.

Časy, kdy si po karlínských ulicích vyšlapovali důstojníci a mužstvo popíjelo v místních krčmách, jsou však dávno pryč.

"Ve své době tato kasárna patřila k největším, pokud nebyla vůbec největšími kasárny v českých zemích. Mohla pojmout až dva tisíce vojáků," vysvětluje mi vojenský historik Jaroslav Láník. A opravdu. Dvůr ze třech stran obehnaný pětipatrovou budovou v klasicistním stylu působí obrovsky.

"Buzerplac pro stovky bažantů," vtipkujeme s Josefem Lachmanem, jenž má prodej nepotřebného armádního majetku na starosti.

Buzerplac, kde dostával do těla i prezident Zápotocký

V kasárnech sloužili zejména ženisté, a to až do roku 1951. Celé jedno století. A na tento dvůr se jim při cvičení v pohodě vešel třeba i provizorní mostek. Dokonce tu kroutil vojnu i druhý komunistický prezident Antonín Zápotocký.

Historie kasáren Jana Žižky

Postavena v letech 1844-45. Areál pro dva tisíce vojáků byl určen pro ženijní jednotky, které tu byly až do roku 1951.

Kromě nich zde v 19. století sloužil 3. pionýrský pluk a část 91. pěšího pluku. Ve druhé polovině 20. století byly do kasáren převedeny některé jednotky vojska Protivzdušné obrany státu a další menší útvary jako Hlavní povětrností ústředí, tedy vojenská meteorologická služba, Posádková hudba či Vojenská policie.

Byla zde škola operátorek PVOS, takzvaných planžetistek. V 90. letech sem přesídlila Čestná stráž Armády ČR.

Dnes už vydlážděný plac "buzerák" nepřipomíná. Uprostřed je zpustlý parčík a kolem něj parkoviště. Armáda odtud definitivně odešla na začátku roku, a tak areál jen z pětiny využívá policie, která se sem dočasně nastěhovala. Několik policejních oktávek s námrazou na oknech, jež parkují všude kolem, je toho důkazem.

Ostré ranní slunce se opírá do flekaté omítky fasády. I když komplex před jedenácti lety zalila velká voda, budovy vypadají zachovale. Naproti je nižší, o mnoho mladší podlouhlá stavba, která dvůr na žižkovské straně uzavírá.

"Pane redaktore, chcete do basy?" ptá se náhle naoko přísný Lachman. Ani na odpověď nečeká.

Vojenská šatlava a frustrace vyrytá do kovových dveří cely

Vězení pro vojáky je právě v této budově staré asi padesát let. Konečně trochu tepla. I když jsou domy prázdné, armáda tu udržuje určitou teplotu, aby zabránila promrzání zdiva. Suneme se schodištěm do patra, kde lze z chodby vpadnout do nevelkých cel.

Okované dveře s charakteristickým výklopným okénkem a špehýrkou. "Kreténi." Čtu nápis vyrytý do bílé barvy těžkých dveří. To je jediné, co tu po vojínech zůstalo.

Poblíž šatlavy pak patro vyplňuje hudební sál, kde cvičila armádní hudba a rovněž tu bývalo kino. Bizarní prostor s obloženými stěnami ve stylu 70. let.

Jaké je to uvnitř kasáren

V přízemí pak narazíme na překvapení. Bazén. Vypuštěný a zpustlý samozřejmě. Po povodních už nemělo smysl ho opravovat.

Tento podlouhlý objekt může budoucí investor s klidem zbourat. Na rozdíl od zbytku areálu totiž není památkově chráněn.

Přecházíme zpátky přes dvůr a zamíříme do historické budovy. Tak tady je to jiná. Klenuté chodby, kamenná dlažba na podlaze, velkorysé prostory. Tudy se během půldruhého století prošouralo statisíce vojenských bot. Třeba do křídla, kde bývala posádková ošetřovna. U vchodu z Vítkovy ulice je ještě patrný červený kříž.

Kasárna se stavějí u hradeb

Proč se zrovna Karlín dočkal tak obrovských kasáren? "Musíme si uvědomit, že vojenská posádka města Prahy, které bylo ještě obklopeno hradbami, žila pokud možno blízko městských bran. To aby byla připravena k jejich obraně," popisuje historik Láník.

Tehdy armáda většinou využívala nevhodné budovy. Třeba zrušené kláštery. Navíc už v samotném městě jednoduše nebylo vhodné místo. Proto Karlín.

A hradby byly hned za rohem karlínských kasáren, na což upomíná název ulice Za Poříčskou bránou. Bylo to sice blízko řeky, ale tehdy mimo zátopové území. To až při obrovské povodni v roce 2002 se sem Vltava nahrnula.

Autor:






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.