Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dětská atrakce na Matějské nesla symbol wehrmachtu. Majitel jej odstranil

  19:56aktualizováno  19:56
Nová dětská atrakce na letošní Matějské pouti pobouřila některé návštěvníky. Zmenšenina jednoho z tanků na benzinový pohon byla totiž označena symbolem techniky německé armády z doby druhé světové války. Tzv. Balkenkreuz už ale nechal majitel odstranit.

Replika tanku se symbolem Hitlerovy armády na Matějské pouti v Praze. Majitel atrakce znak kvůli negativním reakcím některých návštěvníků vymazal. | foto:  František Vlček, MAFRA

"Vadí mi, že se děti vozí v tancích s nacistickým křížem," stěžovala si redakci na novinku lunaparku čtenářka MF DNES. A nebyla jediná.

Jeden z tančíků měl totiž na pancéřování vyobrazen německý kříž nazývaný Balkenkreuz.

Nejednalo se o klasickou nacistickou svastiku - hákový kříž, ale o označení armádní techniky německé armády za druhé světové války.

Nechceme provokovat

I přesto provozovatel raději symbol již o víkendu přelepil a v následujících dnech ho definitivně přetře. "Jde o symboliku, která je běžná v časopisech věnujících se vojenství, na modelech techniky a podobně. Chtěli jsme repliku tanku odpovídající historii," vysvětluje Tomáš Polák z firmy Paintball Game.cz, jíž atrakce patří.

Fotogalerie

Nicméně připustil, že s tím mohou mít někteří lidé problém. Zejména tedy ti, kteří válku a agresivní počínání německé armády pamatují. "Nechceme provokovat. Atrakce je zábava," dodává.

Podle odborníka na extremismus Miroslava Mareše by měli historické souvislosti dětem vysvětlit rodiče a učitelé. "Mohl by to být problém, pokud by úmyslem toho, kdo ten kříž na tančík umístil, bylo propagovat nacistické ideje," říká Mareš.

Také je prý rozdíl ve vnímání lidí, zdali v rámci dětské hry "na bitvu" jsou krom tančíku s německým křížem k dispozici i spojenecké tanky.

To ale není případ atrakce. "Návštěvníci si mohou projet dráhu s překážkami nebo závod, kdy malý tankista musí zajet nejlepší čas," tvrdí Polák. Má tedy jít o pacifisticky laděnou hru, kdy je nejdůležitější řidičské umění.

Trestný čin? Těžko

Balkenkreuz byl používán k identifikaci vozidel wehrmachtu ještě před vypuknutím války v roce 1939. "Poprvé se objevil již za války roku 1916 u německého letectva a používal se u německých jednotek do konce druhé světové války," popisuje Jan Biederman z Vojenského historického ústavu.

Balkenkreuz

Poprvé se objevil za první světové války roku 1916 u německého letectva a používal se u jednotek wehrmachtu do konce druhé světové války.

V jejím průběhu se objevila řada variant kříže, které vznikly v polních podmínkách, například v závislosti na úpravě kamufláže bojových vozidel.

Na otázku, zda je vhodné jej používat, není dle historika jednoznačná odpověď.

"Jednotky wehrmachtu, jež tento rozlišovací symbol používaly, byly a jsou dodnes chápány jako 'řádné' vojsko německé říše. Třebaže se někteří jeho příslušníci rovněž dopouštěli válečných zločinů a jejich konání obecně bylo naplňováním politiky Adolfa Hitlera," říká.

Wehrmacht jako takový nebyl nikdy prohlášen za zločineckou organizaci jako například SS.

"Balkenkreuz má tudíž povahu vojenského rozlišovacího označení a není považován za primární symbol nacismu na rozdíl od nacistické svastiky, jejíž použití by na dětské atrakci bylo jednoznačně v rozporu se zákonem," říká historik. Dodává, že i tento znak může mezi pamětníky vyvolat negativní emoce.

"V Česku není nikdy trestný symbol sám o sobě, ale k naplnění skutkové podstaty je vždy nutné zkoumat celkový kontext toho, jak je symbol používán a co jím je propagováno," vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Denisa Čermáková.

Trestné jsou zejména propagace či projevy sympatií k hnutím směřujícím k potlačení lidských práv a svobod.

"Ve zmiňovaném případu se jedná spíše o navození zdání autentické jízdy v reálném tanku a úmysl podpory a propagace nějakého hnutí by se těžko prokazoval," dodává Čermáková.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.