Institut plánování a rozvoje Prahy ve Vyšehradské ulici.

Institut plánování a rozvoje Prahy ve Vyšehradské ulici. | foto: openhousepraha.cz , Metro.cz

Zakázky jak přes kopírák a luxusní židle, audit IPR skončil vyhazovem

  • 1
Institut plánování a rozvoje (IPR) si nevšiml, že v několika zakázkách konkurenti opakovaně odevzdávali téměř identická čestná prohlášení i se stejnými chybami. Audit IPR dopadl tak špatně, že jeden z vedoucích úředníků dostal ihned výpověď.

Jakub Tůma vedl kancelář informační infrastruktury od roku 2003. Prověrka odhalila, že letos v lednu získal tento úředník firmu JT’s point. Na tom by nebylo nic podezřelého, kdyby ovšem právě tuto společnost původně nevlastnily osoby, které stojí za firmou Pro Holding CZ.

Pro Holding totiž získal od IPR celkem 17 veřejných zakázek. A od roku 2010 do roku 2015 institutu, který se zabývá třeba urbanistickými vizemi Prahy, vyfakturoval práce za více než 20 milionů korun.

Podle primátorky Adriany Krnáčové, která audit zadala, se zásadní nesrovnalosti týkají zadávání veřejných zakázek, hospodaření s majetkem, ale i nekompetentnosti vedoucích. IPR na problém reagoval už v pondělí.

„Okamžitě jsme vyvodili personální důsledky a mimo jiné ukončili pracovní poměr s vedoucím kanceláře informační infrastruktury,“ uvedl za institut jeho mluvčí Adam Švejda.

Od překlepu k další chybě

MF DNES dostala do rukou materiál k šestnácti problémovým zakázkám v hodnotě desítek milionů korun. Z dokumentu plyne, že IPR rozděloval zakázky v oblasti IT technologií podezřele.

„... lze usuzovat, že došlo ke spolupráci mezi uchazeči při přípravě nabídek, a mohlo tak dojít k porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže a k trestnému činu pletichy při zadání veřejné zakázky,“ upozornili auditoři v dokumentu na několika místech.

Další kauza úředníka IPR

Bývalému šéfovi útvaru rozvoje města (dnes IPR) Bořku Votavovi audit vytýká zakázky firem Inpar a Bomart. Ty fakturovaly IPR v letech 2010 až 2012 za studie a projektové dokumentace celkem 12,9 milionů korun. Firmu Inpar vlastní od roku 2014 společnost Viadimos, kde je Votava předsedou představenstva. Majetkově je Votava spojený i s Bomartem, kde měl do roku 2007 podíl. Podle auditorů tak mohl být ve střetu zájmů. Votava pochybení odmítá. „S jmenovanými společnostmi v době svého působení v útvaru rozvoje jsem nebyl majetkově propojen,“ reagoval.

Zarazila je – a to opakovaně – podobnost nabídek firem, které by si měly správně konkurovat. Když společnosti soupeřily, kdo dodá IPR pracovní stanice a notebooky za 4,8 milionu, dostal institut od dvou firem podklady, kde byl v části o uchazečích stejný překlep.

Místo textu „bankovního spojení“ firmy odevzdaly poloslovenskou pasáž „bankové spojení“. Nabídky se podobaly i v jiných částech, ale navíc dorazily na úřad ve stejnou minutu a přivezl je stejný kurýr stejné doručovatelské služby.

Na rozdíl od auditorů IPR nezarazily v roce 2015 ani dvě nabídky se stejným překlepem. Místo Samsung Galaxy v nich stálo Samsung Galaxcy. To se týkalo tendru na nákup tabletů a jejich servis téměř za milion.

„Všechny doručené a nám předložené nabídky vykazovaly znaky spolupráce mezi uchazeči,“ poukázali na podobnosti v této soutěži auditoři. Obecně lze říci, že pokud účastníci tendru nesoutěží, ale předem se dohodnou na vítězi a u jiné zakázky se „prohodí“, nemusí nabízet konkurenční cenu, ale naopak vyšší částky.

V několika zakázkách konkurenti opakovaně odevzdali téměř identická čestná prohlášení – dokonce i se stejnými chybami či špatně napsanými čárkami a tečkami.

Překlepy v čestných prohlášeních podle IPR mohly vzniknout tak, že jeho předchůdce, Útvar rozvoje města, poskytoval uchazečům unifikovaná čestná prohlášení. To se ale týká jen jednoho druhu chyb z výběru MF DNES.

„Pokud se prokáže jakékoli nelegální jednání ze stran dodavatelů, ihned s nimi bude ukončena spolupráce,“ uvedl Švejda.

„Židlegate“

V letech 2012 a 2013 kupoval IPR podle auditu luxusní židle – celkem jich bylo 288 a jedna vyšla v průměru na 8,8 tisíce korun. Auditoři připomněli, že v té době ministerstva platila za židle 3,4 až 6,5 tisíce korun. Zarazilo je, že u takového množství židlí nedosáhl institut naopak výhodnějších podmínek než ministerstva.

Navíc v roce 2014 IPR kupoval další konferenční židle a pak neměl ty staré kam dát. Vyřešil to, jak uvedl audit, pronájmem skladu za čtvrt milionu ročně (sem uložil přes stovku židlí, další nábytek a tiskárnu z roku 2010 za 656 tisíc korun).

„Ano, nakoupili jsme kvalitní židle s dlouhodobou životností pro naše zaměstnance, cena židlí vycházela z otevřeného výběrového řízení,“ hájil Švejda IPR. Zdůraznil, že židle byly ve skladu dočasně kvůli rekonstrukci institutu a teď už na nich zaměstnanci opět sedí.

Primátorka už kauzu řešila s radními a chce se sejít i s ředitelem IPR Petrem Hlaváčkem. „Výsledky auditu jsou natolik závažné, že další kroky budou razantní,“ dodala Krnáčová.