Akce přilákala na náměstí stovky lidí. Diváci se tísnili v davu, mnozí na ukázky bojů ani neviděli. Obsypaná byla okna domů na náměstí, někteří lidé dokonce roztrhali pásky zátarasů podél trávníků a vylezli na stromy, aby měli výhled.
Barikáda zatarasila celou Prokopovu ulici. Na začátku bojovala s Němci menší skupinka povstalců, postupně jich ale přibývalo. V ulicích leželi mrtví, hořely ohně, zraněné ošetřovaly sestřičky, pohybovali se tam i četníci a civilisté, například řezník v zástěře. Střelba se rozléhala ulicemi i několik bloků daleko.
Boje byly komentované, diváci tak měli stále přehled o tom, co se právě děje a jaké zbraně či obrněné stroje jsou v akci. Jedna ze scének například znázorňovala zadržení povstalců a jejich následnou popravu nacisty.
Jako scéna byl využitý i jeden z bytů, z něhož původně visel nacistický prapor. Povstalci však Němce vystříleli, z okna letěl prapor, několik obrazů a následně zavlála česká vlajka.
Od pátku si mohli zájemci na náměstí prohlédnout vystavenou vojenskou techniku, například symbol osvobození, sovětský tank T 34/85. Tento typ byl prvním sovětským armádním vozidlem, které v roce 1945 přijelo do hlavního města.
Z německé techniky se zájemci mohli těšit na německý těžký stíhač tanků Jagdepanzer 38 Hetzer. Právě ten totiž během květnové revoluce ukořistili čeští povstalci Němcům a vyrazili s ním na pomoc do centra města, konkrétně pak Českému rozhlasu.
Dále bylo vystaveno polní velitelství wehrmachtu, lazaret či zubní ordinace německé armády. Dále také dobové uniformy, zbraně či například vybavení německých parašutistů.
Na žižkovské Pražačce se odehrály jedny z vůbec nejprudších bojů. Svá kasárna tam měly za okupace oddíly SA. Právě tyto jednotky nejvíc vzdorovaly a odmítaly do poslední chvíle kapitulovat.
