Je devět hodin ráno 25. ledna 1933 a v Barrandovských ateliérech cvakne první klapka filmu Vražda v Ostrovní ulici režiséra Svatopluka Innemanna.
Snímkem inspirovaným skutečným příběhem vraždy bohaté lichvářky začíná osmdesát let trvající éra zvukových filmů. A na ostrohu, jemuž kdysi místní sedláci říkali Na Kloboučku, se jich za tu dobu natočily téměř tři tisíce. Byly mezi nimi propagandistické snímky poplatné nacistickému a posléze komunistickému režimu, ale také kinematografické skvosty.
Z úspěšných domácích snímků se na Barrandově točily například Obchod na korze, Ostře sledované vlaky, Markéta Lazarová, Tři oříšky pro Popelku či Kolja. Ze zahraničních to byly mimo jiné velkofilmy jako Formanův oscarový Amadeus, Lazebník sibiřský, Kletba bratří Grimmů, Mission Impossible či Casino Royale.
Ateliéry hostily stovky hvězd i zahraniční produkce
Na Barrandově se nerodily jen filmy, ale i herecké legendy jako Vlasta Burian, Hugo Haas, Oldřich Nový, Adina Mandlová, Lída Baarová, Nataša Gollová a další.
Letos se v barrandovských studiích chystá natáčení zahraničních seriálů Crossing Lines společnosti Sony Pictures Television Networks či příběhu podle Dumasových Tří mušketýrů britské veřejnoprávní televize BBC.
Druhý zmíněný projekt se začne točit v půlce března a divákům ukáže české hrady a zámky i uličky pražské Malé Strany.
Barrandovská studia dnes čítají celkem 14 ateliérů, z toho čtyři v areálu v Hostivaři. Disponují také jedním z největších ateliérů v Evropě, který je téměř 14 metrů vysoký a skoro 100 metrů dlouhý.
Raritou jsou rovněž barrandovské sbírky, které s více než čtvrt milionem kostýmů, obuvi a dalších doplňků patří k největším půjčovnám svého druhu v Evropě. Filmové štáby mohou využívat na deset tisíc kusů nábytku z různých epoch, na 200 kočárů a povozů či zhruba sedm tisíc historických zbraní a zbrojních rekvizit.
Barrandovské ateliéry postavil strýc prezidenta Václava Havla
Ateliéry na Barrandově začal v podstatě z nouze stavět podnikatel Miloš Havel, strýc zesnulého českého prezidenta Václava, v roce 1931.
"Společnost American Biografia, kterou založili Havel a Julius Schmitt, musela do roku 1932 opustit své vinohradské ateliéry. Dřevěná budova byla totiž náchylná ke vzniku požáru," vysvětlil filmový historik Pavel Jiras.
Filmaři se proto museli poohlédnout po jiném místě. Prošli asi dvanáct lokalit, ale nakonec se rozhodli pro Barrandov, kde už o pár let dříve vznikla moderní funkcionalistická čtvrť. Tu nepostavil nikdo jiný než Václav, bratr Miloše Havla a otec bývalého prezidenta.
Budovu navrhl architekt Max Urban, který si ji představoval jako bájného Fénixe. Průčelí centrálního ateliéru tak připomíná rozevřená křídla vzlétajícího ptáka. "Stavitelé chtěli lidem přiblížit něco, co jim tenkrát bylo vlastní - touha po cizině, ve které by se prosadili," popsal Jiras.
Celý komplex staveb na kopci nad Vltavou tak měl připomínat dálavy kdesi za oceánem, nedosažitelné západní pobřeží Spojených států, hvězdný Hollywood.
Moderní komplex pak vzkvétal a prosperoval. Až do okupace, kdy ho zkonfiskovali Němci, kteří do Prahy přesunuli výrobu svých propagandistických filmů. Hned po válce si ateliéry přivlastnil stát, kterému zůstaly až do počátku 90. let, kdy byly zprivatizovány. Dnes patří společnosti Moravia Steel.
