Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odborník: Kontroly na Hradě jsou zbytečné, ty na letišti smysl mají

  10:46aktualizováno  10:46
Loni posílil kvůli terorismu ochranu Pražský hrad, nyní tak činí letiště. Podle bezpečnostního experta Zdeňka Kalvacha ze společnosti Soft Targets Protection Institute jsou opatření na letišti oproti těm na Hradě správným krokem. „V oblasti bezpečnosti hraje hlavní roli nakonec vždy lidský faktor,“ říká.

Odborník na bezpečnost Zdeněk Kalvach | foto:  Petr Topič, MAFRA

Od pondělního rána zahájila ostraha ruzyňského Letiště Václava Havla namátkové kontroly zavazadel, která mohou pracovníci otevírat i násilím (více zde). Opatření má pomoci odhalit případné stopy po výbušninách. Doplnit ho má také zvýšený počet policistů v areálu letiště. Mimo jiné i na zastávkách autobusu nebo na parkovištích.

K ochraně pražského letiště má vzniknout nová policejní jednotka. Policisté budou hlídat i příjezd cestujících na letiště. Jsou tato opatření skutečně potřeba?
Opatření k posílení odstrašení a včasné detekce nebezpečí ještě před samotným terminálem jsou jistě užitečná, pokud chcete efektivně řešit teroristické útoky. Útočníkům nejde o to zasáhnout letadlo, ale co nejvíc lidí. Proto je pro ně zcela dostatečné útočit na terminály nebo prostory před letištěm včetně parkovišť.

Ukázkou toho byly například útoky v terminálu letiště v Antverpách, francouzském Orly nebo bulharském Burgasu, kde si útočník počkal na nechráněném prostoru příletové haly na skupinu izraelských turistů a pak vložil zavazadlo s výbušninou do připraveného autobusu na parkovišti. Naopak tam, kde je fyzická ostraha přítomna už před chráněným objektem, útočníci často spustí útok dříve, než měli původně v plánu, a jejich útok není tak smrtelný.

Podle čeho dokáže ostraha letiště vyhodnotit, že je mezi lidmi podezřelý člověk?
Ve skutečnosti nejde o detekci podezřelého člověka, ale o detekci podezřelého chování, případně dalších faktorů, jako jsou doklady nebo zavazadlo. Vycvičený pracovník musí mít perfektní znalost místního prostředí a vědět, co je normální. Díky tomu je citlivý na různé odchylky, které by mohly znamenat přípravu útoku.

Jak je na tom zabezpečení pražského letiště v porovnání s dalšími evropskými letišti?
Domnívám se, že jsme na srovnatelné úrovni s letišti, kde ještě nedošlo k žádnému útoku. Důležitým ukazatelem je právě nastavení bezpečnostních opatření v širších kruzích. Tradiční evropské pojetí bezpečnosti je založeno na ochraně letadla a přístupu k němu, respektive kontrole zavazadel.

Terminál je chráněn pasivně, kontrola se zaměřuje až na pasažéry po odbavení. Současní teroristé cílí na početný dav a terminál je pro ně naprosto vyhovující. Nehrají s námi hru na to, zda projdou, nebo neprojdou kontrolou. Na tyto hrozby je potřeba být připraven venku a útočníka aktivně odstrašovat svou přítomností a včas detekovat podezřelé chování, podezřelá vozidla a podezřelé předměty. Takto se chrání typicky letiště v Izraeli a lety amerických či izraelských aerolinek, které mají svá doplňková bezpečnostní opatření.

Od pondělí kontroluje ostraha letiště přítomnost stop po výbušninách v zavazadlech. Je to správný krok?
Ano, protože použití výbušnin je jedním z nejčastějších způsobů provedení útoku současných teroristů.

Podle čeho se stopy po výbušninách hledají?
Nejčastěji se používají technologie, které umějí detekovat sloučeniny výbušnin.

U vstupů do areálu Pražského hradu jsou už rok bezpečnostní kontroly (psali jsme zde). Jak je za dobu jejich fungování hodnotíte?
Od počátku je hodnotím jako nesmyslné. Nejsou vhodné pro řešení hrozeb, které návštěvníkům Hradu hrozí. Je to, jako kdybyste se bál chřipky, a tak se chodil otužovat na mráz.

Kritici kontrol tvrdí, že jsou kontraproduktivní. Prý jen vytvářejí fronty, které jsou pro případné útočníky lehčím cílem než rozprostřené skupinky lidí. Souhlasíte?
Samozřejmě. Nemusíte být bezpečnostní expert, abyste si všiml, jakou příležitost opatření útočníkům připravila. Určitá kontrola příchozích osob je jistě vhodná, ale ne tímto způsobem.

Zabýváte se ochranou takzvaných měkkých cílů, tedy míst s vysokou koncentrací lidí, ale slabým zabezpečením. Které měkké cíle je z vašeho pohledu vhodné v Praze lépe chránit?
Ochrana měkkých cílů, ať už nákupních center nebo stanic metra, je systematicky řešena poslední dva roky a bude trvat ještě několik let, než bude bezpečnost na potřebné úrovni. Pracovat je třeba zejména s hlavními turistickými promenádami, velkými veřejnými akcemi, mezinárodními dopravci nebo náboženskými organizacemi. Opatření se však aplikují složitě, protože vyžadují dobrovolné zapojení a spolupráci více subjektů v dané lokalitě a také ochotu opatření skutečně realizovat, nejen je proklamovat.

Zdeněk Kalvach

  • Zdeněk Kalvach je bezpečnostní expert společnosti Soft Target Protection Institute, která se zabývá ochranou takzvaných měkkých cílů.
  • Je členem expertního týmu Ministerstva vnitra ČR pro otázky extremismu a terorismu. Vedl bezpečnostní tým Radia Svobodná Evropa a mezi lety 2004 až 2009 byl vedoucím bezpečnosti Židovské obce v Praze.

Jaký typ ochrany je tedy nejvhodnější? Je to třeba navýšení počtu policistů v ulicích? Nebo posílení kamerového systému?
Každé opatření, ať již fyzická ostraha, kamerový systém, nebo mechanický prvek, musí být zvoleno tak, aby skutečně plnilo svou funkci. Pokud například nainstalujete kamery, ale jejich obsluha neví, co na nich má sledovat, k čemu vám budou? Pokud postavíte do ulice policisty, ale nespecifikujete, co mají detekovat a jak standardně reagovat, k čemu tam budou? Největším neduhem dnešních bezpečnostních opatření je nesystémovost a omezená kontrola. Zároveň platí, že technické bezpečnostní prvky je nutné ve většině případů řešit spolu s určitou procedurou personálu, který tento prvek používá. A to také důsledně kontrolovat. Nakonec tedy hraje v bezpečnosti hlavní roli lidský faktor.

Má Praha měkké cíle, které jsou pro ni specifické? Je to třeba židovské město?
Ano, pro Prahu je židovské město specifickým cílem. Pro dnešní útočníky však faktor symboličnosti cíle přestává být tak důležitým, jak tomu bylo za éry Al-Káidy. Dnes je cílem anonymní veřejnost, kdekoli.

Několik posledních teroristických útoků v Evropě provedli útočníci tak, že najeli autem do davu lidí. Lze tomuto typu útoku vůbec nějak předcházet?
Částečně ano, ale je třeba říci, že útočník bude vždy napřed a na bezpečnostní opatření dříve či později najde jiný způsob úspěšného provedení útoku. Proto je třeba pracovat nejen na předcházení útoků a barikádování potenciálních cílů. Není možné ze všech měkkých cílů udělat cíle tvrdé. Důležitá je proto i příprava osob na správnou reakci při útoku a využití všech možností ke zmírnění dopadu po útoku. To vyžaduje mít dopředu ujasněné postupy a vycvičený personál.

Řidič metra by měl vědět, že pokud dojde k útoku během jízdy, měl by se pokusit dojet do stanice. Bezpečnost obchodního centra by zase měla vědět, že v případě útoku musí vyhlásit poplach a personál by se měl spolu s návštěvníky schovat v obchodech. Pořadatelé sportovních akcí by měli mít na paměti, že pokud dojde k útoku, měli by pomoci s organizací lidí, kteří na rozdíl od nich neznají bezpečné úniky.

Na ruzyňském letišti budou nově kontrolovat zavazadla na přítomnost výbušnin:





Hlavní zprávy

Levný kočárek?
Levný kočárek?

Za polovinu i levněji seženete kočárky na bazaru eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.