Cesta autem z Jižního Města na Smíchov přináší řidičům nevídanou exkurzi reklamním světem. Brněnská dálnice, Jižní spojka i celý městský okruh je obklopen lesem billboardů a poutačů.
Na jedenáctikilometrové trase tu napočítáte 571 reklamních ploch - čtyřiapadesát z nich je gigantických rozměrů. Vlastně 55. Před pár dny přibyl další na Roztylech. Jde o vysoký stožár dokonce se čtyřmi billboardy najednou.
Nějaké reklamní sdělení musí na uvedené trase motorista vstřebat průměrně po každém dvacátém metru. Hustá reklamní džungle ovšem trápí i mnoho dalších pražských ulic. Je tedy zarážející, že místo aby billboardy mizely, naopak přibývají.
Nové poutače na Roztylech se objevily zrovna v době, kdy finišuje diskuse o rušení reklam v provozu. Varují před nimi policisté, odborníci i občanské iniciativy. Na začátku léta dokonce poslanci poutače u hlavních tahů mimo obce zakázali. Prahy se ovšem jejich rozhodnutí netýká.
Oči táhnou spoře oděné dívky. Řidiči jako by byli chvíli slepí
Úsek brněnské dálnice u křižovatky s Jižní spojkou patří v Praze mezi místa s nejhustším provozem a každý rušivý element jen zvyšuje riziko nehody. Sto tisíc řidičů tu každý den pátrá mezi plakáty po dopravních značkách. Ty se mezi nimi ztrácejí.
Odborníci z ČVUT prokázali, že billboardy rozptylují pozornost řidičů natolik, že kolem nich jedou až deset metrů poslepu. Figuranti na trenažéru nevědomky sledovali každý billboard v průměru 0,4 sekundy. Pokud je zaujal a zaměřili na něj svou pozornost, trvalo jim 1,6 sekundy, než začali opět sledovat silnici. Hitem přitom byla reklama s částečně obnaženou modelkou - na ní uvázli pohledem dvakrát delší dobu.
Začne-li řidič jedoucí šedesátkou brzdit o pouhé dvě desetiny vteřiny později, znamená to, že narazí rychlostí 20 kilometrů v hodině do překážky, před níž by mohl v pohodě zastavit, kdyby zareagoval včas.
"Většina nehod má původ v tom, že někdo v kritické chvíli něco přehlédl nebo zanedbal. Proto je v okolí silnic třeba omezovat vše, co může odvádět pozornost řidičů od řízení vozidla a co vytváří pevné překážky podél vozovek," uvedl Jan Weinberger z Centra dopravního výzkumu.
Navíc může reklama vytvořit maskující pozadí, v němž se ztrácejí dopravní značky. "Může zahustit tok informací tak, že řidič vytěsní méně nápadné, ale zato důležitější dopravní informace," řekla dopravní psycholožka Vlasta Rehnová.
Hyzdí město, ale co s tím?
Město si s billboardy neví rady. Buď stojí na soukromém pozemku, nebo vynášejí tolik, že lákavé výdělky úředníky úspěšně umlčí. Podle primátora Bohuslava Svobody metropole na nájmu pozemků pro reklamní plochy vydělá ročně 98 milionů.
"Druhým pohledem je estetika a bezpečnost provozu v Praze. Přes tyto dva různé směry bychom rádi konečně po několika letech nalezli v Praze rovnováhu. Naším cílem je postupně počet reklamních zařízení snižovat," slíbil Svoboda.
Nejprve se jeho úřad hodlá zaměřit na památkovou rezervaci a zároveň sepsat pravidla, za jakých je reklama přípustná a za jakých už ne.
"Pravidla pro billboardy jsou určena jen pro Pražskou památkovou rezervaci, obecně si ale o tom rozhoduje majitel pozemku a příslušné stavební předpisy, což je věc místně příslušného stavebního úřadu," vysvětlila mluvčí magistrátu Tereza Králová. Tím naznačuje, že hlavní město nemá kompetenci do věci zasahovat.
Nicméně Praha chce připravit zákon, který bude četnost reklamních poutačů ve městě regulovat a důsledně jejich umísťování kontrolovat, což se nyní v jakémsi právním vakuu neděje.
Nastavením jasných pravidel, na kterých už v tuto chvíli magistrát pracuje, vytvoří tlak na radnice městských částí a posléze i na jejich stavební úřady.
"Zároveň bychom ale chtěli zachovat příjem do městského rozpočtu z pronájmu pozemků, kde reklamní plochy jsou. Chceme tedy najít rovnováhu, která spočívá v omezení takové reklamy při zachování části příjmů pro rozpočet Prahy," dodal Svoboda.
