Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Břevnov je nejstarší osadou v Praze, městem se stal díky přeřeknutí

  7:26aktualizováno  7:26
Žili zde mniši, lamači kamene, buřiči i nositel Nobelovy ceny. Jedna z historicky nejstarších osad v okolí Prahy se před 110 lety dočkala povýšení na samostatné město. Původních míst se ale moc nedochovalo, a ty která zůstala jsou v tristním stavu.

Břevnov vznikl pod ohradou kláštera. I když se v roce 1907 stal městem, zachovával si dlouho venkovský ráz. | foto: MČ Praha 6

Drobné přeřeknutí milovaného mocnáře Františka Josefa I. pomohlo v roce 1907 předměstskému Břevnovu k povýšení. Císař, dojatý srdečným přijetím, poděkoval za přijetí městu Břevnovu. Starosta obce, která tento statut tehdy neměla, nezaváhal. Císařské přeřeknutí si nechal potvrdit.

Původních břevnovských míst však již moc není, některá jsou v tristním stavu.

Původních břevnovských míst však již moc není, některá jsou v tristním stavu.

Břevnov se svou úctyhodnou historií se ale za drobný úskok červenat nemusel. „Patří k nejstarším osadám v obvodu Velké Prahy. Vznikl v předklášteří prvního mužského českého konventu, založeného biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. roku 993,“ uvedl historik Emanuel Poche.

Klášter sv. Markéty se v 10. století stal dominantou členité krajiny, rozkládající se od Petřínského vrchu po Bělohorskou pláň. Konvent přežil zkázu za husitských válek a z trosek povstal v letech 1708–1745. „Postaven byl na náklad opatů Otmara Zinkeho a Benno Loebla podle projektu Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce,“ komentoval to Poche. Ke klášternímu areálu se vázala i unikátní stavba v pražském okolí. Zřejmě na počátku 18. století zde vznikl dvoupatrový, devět metrů vysoký větrný mlýn holandského typu.

Zemědělství i války

Krajina mezi Strahovskou branou a Bělohorskou plání patřila zemědělským usedlostem: Šlejferce, Königsmance, Malovance, Petynce, Ladronce nebo Kajetánce, kterou Bernard Ignác z Martinic roku 1666 proměnil v klášter. „Ke komplexu patřila i Kajetánská kaple, postavená jako kopie barokní poutní kaple v bavorském Oettingenu,“ popsal stavbu historik Jan Holub. Malý klášter dosloužil při josefínských reformách v roce 1783, kaple z větší části zmizela při demolici roku 1921.

Břevnov a jeho historie

  • 993 – Nejstarší zmínka o osadě, vzniklé okolo benediktinského kláštera sv. Markéty. Obnoven byl na počátku 18. století.
  • 1666 – Hrabě Martinic proměnil Kajetánku v malý klášter s kopií Oettingenské poutní kaple.
  • 1739 – vznikl břevnovský hřbitov, opětovně rozšířený v letech 1869 a 1881. Dominantou je kaple sv. Lazara.
  • 1907 – 27. dubna byl Břevnov povýšen na město. O 15 let později se stal součástí Velké Prahy.
  • 1953 – Břevnov rozdělila třída Pionýrů. V 70. letech byla jeho část zbořena a nahrazena sídlištěm.

Osou lokality i zdrojem jejího trápení bývala Bělohorská silnice. V listopadu 1620 tudy do Prahy vpadly vítězné jednotky Maxmiliána Bavorského a Karla Buqoye. V červnu 1648 odtud oddíly švédského generála Königsmarcka vyšly proti Hradčanům a Malé Straně. V roce 1757 v opačném směru od pražských hradeb k Ladronce zaútočili proti Prusům rakouští dragouni plukovníka Gideona Laudona.

K okraji Břevnova směrem ke Strahovu náležely i pískovcové a opukové lomy. Inspirací se měly stát i pro Franze Kafku, do těchto míst zřízenci prý na popravu vedli Josefa K., hrdinu románu Proces.

Od 19. století se objevovaly venkovské domky a později i větší činžáky tvořící Malý a Velký Břevnov. „Příkladem předměstského domu byly objekty s klasickou novorenesanční fasádou s půdním polopatrem,“ uvedla Kateřina Bečková, šéfka Klubu Za starou Prahu. K Břevnovu náležely i hospody s rázovitými jmény, jako třeba Na Bídě. „V Břevnově se tančí hlasitě, nikoli kvapitě,“ popsal společenský život na počátku 20. století Egon Erwin Kisch v reportáži o hospodách, kam je c. a k. vojsku zapovězen vstup.

Proslavila se i hospoda U Kaštanu, kde v roce 1878 Josef Boleslav Pecka, Ladislav Zápotocký a další socialističtí buřiči založili sociálnědemokratickou stranu.

Hřbitov básníků a filozofů

Samostatnosti si Břevnov užíval jen do vzniku Velké Prahy v roce 1922. Spolu s Libocí a Střešovicemi tehdy vytvořilo obvod Praha XVIII. Na volných prostorech se dál pilně stavělo, a to i jedno z prvních sídlišť konstruktivistických domů s malými byty architekta Antonína Černého z let 1936–47. O kus dál v nynější Patočkově ulici vznikl v letech 1936–39 soubor domů podle projektů architekta Bohumila Kněžka a Josefa Václavíka.

Pro Břevnov se osudovou v roce 1953 stala stavba ulice Pionýrů (Patočkova), která ho přeťala. V 70. letech až na kapličku zmizel Velký Břevnov. Dnes město čelí developerům. Některé jeho rázovité části, jako Tejnka, ale žijí dál.

Břevnov býval i dobrou adresou, na jeho kraji směrem k Bílé Hoře žil i básník a nositel Nobelovy ceny Jaroslav Seifert. Výběrové místo posledního odpočinku představuje Břevnovský hřbitov z roku 1739. Pochován je zde například opat Anastáz Opasek, písničkář Karel Kryl, filozof Jan Patočka či Le Corbusierův žák, architekt Jan Sokol.

Autor:




 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ukradená kabelka, kterou pronásledovaní pachatelé mrštili okýnkem vozu za
Kuřák viděl přepadení seniorky z balkonu, lupiče kabelky stíhal bosý

Lupiče, který ráno přepadl v Praze 4 starší ženu kvůli kabelce, pomohl policii zadržet náhodný svědek. Čin viděl z balkonu, kam si šel zakouřit, a agresora...  celý článek

Lidé před magistrátem protestují proti smogu (23.2.2017).
Kvůli znečištěnému vzduchu zemře každý rok přes tři sta Pražanů

Malé prachové částice se uvolňují z pražské dopravy. Na následky jejich vdechnutí zemře každý rok 324 lidí, z toho 72 z nich na kardiovaskulární onemocnění....  celý článek

Řidiče policisté pronásledovali 20 minut.
Motorkář bez řidičáku ujížděl policii, naboural do dopravní značky

Třicetiletý řidič motorky doplatil na pokus ujet policejním hlídkám. V plné rychlosti naboural do přenosné dopravní značky a vážně se zranil.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.