Podle obžaloby Březina zamlčel valné hromadě Dopravního podniku (DPP), že společnost Porcela Plus, kde byl taktéž v dozorčí radě, skončila v konkurzu. Podle obchodního zákoníku měl Březina za této situace odejít z dozorčí rady DPP (více zde).
Březinova ústavní stížnost, která směřuje proti rozhodnutím soudů všech stupňů, se týká neoprávněného pobírání odměn v celkové výši 290 tisíc korun, za které dostal roční podmíněný trest s patnáctiměsíční zkušební dobou.
V dovolání k Nejvyššímu soudu Březina zpochybnil zvolený výklad zákona a svou povinnost o konkurzu informovat valnou hromadu DPP. Podle dovolání měl informační povinnost rejstříkový soud.
Koncem loňského roku ale politikovo dovolání odmítl Nejvyšší soud. Podle něj Březina chyboval a na odměny již neměl nárok.
„V důsledku jeho jednání akciová společnost DPP mylně předpokládala, že i nadále má právní nárok na výplatu odměny za výkon funkce v její dozorčí radě, a pobíráním těchto odměn i po zániku této funkce po dobu téměř dva a půl roku se tak obohatil k její škodě,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Kauza ovšem kvůli ústavní stížnosti ještě nekončí. „Délka rozhodování Ústavního soudu se pohybuje mezi dvěma měsíci a dvěma roky. V průměru činí půl roku,“ řekla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Obsah Březinovy stížnosti nekomentovala.
