Reklama

Radnice posílá děti k moři do Maroka, je to kompenzace za skládku

Radnice Březiněvsi na severním okraji Prahy posílá místní děti na zájezd do Maroka za více než milion korun. Platí z dotace od hlavního města, která kompenzuje městské části přítomnost obří skládky odpadu v sousedství.
Za to, že žijí obyvatelé Březiněvsi a Ďáblic v blízkosti skládky odpadů,...

Za to, že žijí obyvatelé Březiněvsi a Ďáblic v blízkosti skládky odpadů, dostávají tyto městské části od hlavního města finanční kompenzaci. Naložit s penězi mohou různě. V Březiněvsi si náhradu užijí více rodiny s dětmi – díky zájezdům dětí do Maroka. | foto: FCC Česká republika, s. r. o.

Letenka, ubytování v pětihvězdičkovém hotelu, stravování all inclusive a koupání v moři. To všechno za peníze městské části. Takovou příležitost mají děti s trvalým bydlištěm v Praze-Březiněvsi.

Městská část totiž u cestovní kanceláře Exim Tours objednala ozdravný zájezd pro sedmašedesát dětí do Maroka celkem za 1,1 milionu korun.

Peníze jsou podle vedení Březiněvsi součástí dotace hlavního města, kterou městská část každoročně dostává jako kompenzaci na životní prostředí. V sousedství Březiněvsi se totiž už pětadvacet let nachází ďáblická skládka komunálního odpadu, která je největší skládkou nejen v Praze, ale i v celé republice.

„Podle smlouvy z hlavním městem dostáváme každoročně dotaci deset milionů korun,“ říká starosta městské části Jiří Haramul (ANO). Radnice proto podle něj nabízí zájezd, který má místním dětem vynahradit to, že za jejich domem leží skládka. Přihlásit se dle slov starosty může každý, žádné výběrové řízení městská část nepořádá.

„Peníze od hlavního města používáme třeba i na rozvoj sportovišť, výlety pro seniory, v září díky dotaci uspořádáme hudební festival. Všechno je popsané v rozpočtu. Rozhodně to není tak, že si s penězi děláme, co chceme,“ popisuje Haramul. Ačkoliv už prý není vliv skládky na život v městské části tak velký jako dřív, na okrajích zástavby podle starosty stále cítí obyvatelé zápach. „Proto se snažíme přítomnost odpadků lidem kompenzovat třeba právě ozdravnými pobyty,“ dodává Haramul.

Březiněves však od roku 2008 několikrát žádala o rozšíření skládky do jejího katastru, a to z toho důvodu, že pro ni byla ekonomicky výhodná. „Od té doby došlo k posunu v tom, jak se nakládá s odpady,“ vysvětluje starosta, proč radnice nakonec loni žádost stáhla.

Sousední Ďáblice naopak proti skládce několik let bojují. Podle starosty Ďáblic Miloše Růžičky (STAN) skládka například negativně ovlivňuje podzemní vody, což dokládají testovací vrty, které si městská část nechala udělat. Právě na ně putuje část peněz, které od Prahy stejně jako sousední Březiněves dostávají Ďáblice.

„Dotace nám umožňuje čerpat peníze i na rozvoj obce. Financování městských částí bylo ale ještě donedávna natolik svízelné, že ty peníze navíc padly v podstatě na běžnou údržbu,“ vysvětluje Růžička. Jedinou výhodou podle něj bylo, že městská část nemusela získávat peníze do rozpočtu třeba prodejem pozemků, jako to dělají ostatní radnice.

Podle rozhodnutí magistrátu z konce loňského roku, kdy výbor pro územní rozvoj zamítl změnu územního plánu, další rozšiřování ďáblické skládky nenastane. Areál bude fungovat jen do konce příštího roku.

„Vzhledem k tomu, že od roku 2024 bude zakázáno skládkování netříděného odpadu a Praha má svoji spalovnu, kde už teď spaluje pětadevadesát procent odpadů, není žádný důvod rozšiřovat kapacitu skládky,“ uvedla již dříve magistrátní radní pro životní prostředí Jana Plamínková (STAN) s tím, že město skládku nevyužije.

Nicméně další desítky let bude ďáblická skládka ještě aktivní v tom smyslu, že z ní bude nutné odčerpávat skládkový plyn. Současný provozovatel, kterým je firma A. S. A., pak musí ze zákona zajistit také její rekultivaci, tedy zasypání a osazení zelení. Milionové dotace kompenzující přítomnost skládky proto budou obě městské části dostávat až do roku 2025.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

23 příspěvků v diskusi

Další z rubriky Praha - zprávy

Reklama