Rozpočet stavby, kterou financovalo Královské hlavní město Praha, byl před sto čtyřmi lety schválen ve výši 2 600 000 tehdejších rakouských korun. Investice byla schválena na schůzi sboru obecních starších dne 10. února 1908. Důvodem výstavby bylo, že prostory na Staroměstském náměstí přestaly stačit.
Nové budově radnice muselo ustoupit několik obytných domů. Samotná výstavba trvala od roku 1908 až do roku 1911. Architekt Osvald Polívka musel ještě před položením základního kamene projekt přepracovat. Jednak se ukázalo, že město potřebuje více kancelářských prostor, a jednak Zemský výbor Království českého nařídil budovu snížit a upravit fasádu.
Páternoster vozí návštěvníky dodnes
Radnice byla druhá největší z bankovních a úředních dvoran v Praze hned po Hlavní poště v Jindřišské ulici. Dokončená budova měla 250 úředních místností a 35 spisoven v suterénu. Vybavena byla dvěma páternostery. Jeden z nich, byť byl později přestavěn, přežil u zadního vstupu dodnes.
"Zpočátku sídlila v budově městská pokladna, účtárna a stavební a berní referát magistrátu, od roku 1945 se stala trvalým působištěm pražských primátorů a sídlem volených orgánů města," připomněl ředitel Archivu hlavního města Prahy Václav Ledvinka.
Budova je podle Ledvinky výjimečná zejména sochařskou výzdobou. Podíleli se na ní například sochaři Stanislav Sucharda, Josef Mařatka nebo Ladislav Šaloun. "A také díky hodnotnému secesnímu řemeslnému detailu v reprezentačních prostorách, který plně oceňuje teprve naše doba." dodal Ledvinka.
Po nastěhování vedení hlavního města prošla budova v letech 1949 až 1952 rekonstrukcí. "Byly provedeny vnitřní stavební úpravy, z nichž nejvýraznější je přeměna dvorany ve velký zasedací sál a také proměna takzvaných primátorských salonků ve druhém patře nad hlavním vchodem," uvedla mluvčí magistrátu Tereza Krásenská.
Z budovy na Mariánském náměstí řídilo metropoli čtrnáct primátorů včetně toho zatím posledního, Bohuslava Svobody. Zároveň tudy prošla i řada významných osobností, mezi nimi například generál Dwight Eisehhower, kosmonaut Jurij Gagarin, 14. dalajlama Tändzin Gjamccho, papež Benedikt XV. nebo britský princ Charles.
V budově lidé i protestovali
Budova zažila v posledních letech i několik protestů. Lidé tu demonstrovali proti grantové politice města nebo po volbách v roce 2010 proti tehdy uzavřené koalici ODS s ČSSD. Před komunálními volbami se budova stala i projekčním plátnem pro takzvaný mapping, jehož tématem byly magistrátní skandály typu Opencard (více čtěte zde).
Pražané si budou moci před budovou magistrátu prohlédnout výstavu, která připomene historii budovy. "Pro milovníky historie je pak uvnitř budovy magistrátu výstava listin a artefaktů otevřená v době úředních hodin radnice," uvedla mluvčí magistrátu Tereza Krásenská.
