Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní mramorový lom v ohrožení, mohla by ho zavalit stavební navážka

  9:13aktualizováno  10:31
Bývalému lomu Mramorka v Praze-západ hrozí zasypání několikametrovou štěrkovou navážkou, kterou zde skladuje pražská firma. Místo s několika chráněnými živočichy chtějí místní zachránit a prohlásit za přírodní památku.

Nyní je lokalita opuštěná a znečištěná. Místní by chtěli lom zachránit, vyčistit a prohlásit přírodní památkou. Hned vedle však vyrostla několikametrová stavební navážka. | foto: archiv MF DNES

Těžil se tady mramor, který je v podchodu na pražském Václavském náměstí nebo ve stanici metra Pražského povstání. Geologové jej považují za mezinárodně unikátní přírodní dědictví, podobně se vyjadřují i zoologové.

„S přihlédnutím ke skladbě zjištěných druhů lze lokalitu zhodnotit jako hodnotnou,“ uvádí ve svém stanovisku Správa CHKO Český kras. A středočeský krajský úřad teď zahájil přípravu na projednání návrhu vyhlášení místa zvláště chráněným územím kategorie přírodní památka. K tomu by mohlo dojít někdy v roce 2017.

Jenže od jara letošního roku „vyrostla“ v těsné blízkosti lomu více než osmimetrová stavební navážka sypkého materiálu ze štěrku, písku a kameniva, jejíž výška porušuje platné územní rozhodnutí a která už zasahuje i na vedlejší pozemky. A vedení zbuzanské radnice se obává, že se násyp postupně sveze do lomu.

V bývalém zbuzanském lomu se mramor přestal těžit na konci minulého století.

V bývalém zbuzanském lomu se mramor přestal těžit na konci minulého století.

„Hrozí nejen možné splavování, ale skládkovou činností jsou nyní přímo ohroženi zvláště chránění živočichové a rostliny,“ myslí si zbuzanská starostka Marína Landová (SNK Zbuzany pro lidi).

Proto se na doporučení krajského úřadu, aby byla do doby vyhlášení lokality přírodní památkou „v součinnosti“ s úřadem v Černošicích, obrátila nejen na černošický stavební odbor a odbor životního prostředí, ale i na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). „Situace se v posledních několika dnech stala kritickou,“ říká Landová.

A úřady jí daly částečně za pravdu. Na konci srpna totiž v lokalitě provedl černošický úřad spolu s ČIŽP kontrolu, během níž bylo zjištěno, že pražská stavební firma Zabos, již vlastní podnikatel Ivan Cenov, který má pozemky ke své činnosti pronajaté od státního podniku ČPP Transgas, skutečně provedla nepovolené terénní úpravy i na sousedních čtyřech pozemcích, a navíc nedodržela ani parametry výšky navážky, tedy nepřekročit osm metrů od stávajícího terénu.

„Řešení této nepovolené činnosti je v kompetenci stavebního úřadu, který povede řízení o odstranění nepovolené stavby,“ odpověděl Landové na konci srpna na její podnět černošický úřad.

„Je to moje věc“

Jak dlouho ještě bude Zabos materiál navážet a kdy návoz z cizích pozemků odstraní, ale MF DNES majitel Zabosu Ivan Cenov nesdělil. „Nechápu, proč bych to měl komentovat. Co já dělám se stavebním úřadem, je moje věc a nemusím se vám zpovídat,“ uvedl Cenov.

Lom Mramorka

Bývalý lom se nachází u silnice mezi obcemi Ořech a Chýnice v katastrálním území obce Zbuzany v Praze-západ. Lom sloužil od roku 1926 k těžbě takzvaného zbuzanského mramoru a těžba probíhala do roku 1993. Podle dostupných informací byl vytěžený mramor barevně nevýrazný, jeho výhodou byla možnost dobývání ve velkých blocích. Jeho desky byly použity třeba v Národním památníku na pražském Žižkově, v podchodu na Václavském náměstí nebo ve stanicích metra Smíchovské nádraží a Pražského povstání. Geologové oblast označují jako velmi cennou. Podle posudku České geologické služby totiž „mezinárodní subkomise pro stratigrafii devonu“ s vysokou pravděpodobností vybere pro umístění nové hranice pragu a emsu (stupně geologických útvarů, pozn. red.) právě ten interval, jaký je odkryt v Mramorce.

Nejcennější část lomu z hlediska ochrany geologického dědictví je hranice mezi pražským a zlíchovským souvrstvím při pohledu od západu. „Mramoka bude v budoucnosti předmětem intenzivního geologického a paleontologického výzkumu,“ praví se ve stanovisku České geologické služby. Je v ní též uvedeno, že u silnice jihovýchodně od lomu leží i původní lokalita chýnických vápenců poskytující typickou faunu. Hodnotná je však lokalita i pro zoology, potvrzen byl jeden druh zvláště chráněného slavíka obecného nebo tři ohrožené druhy čmeláků. Podle zoologů je lokalita, jako jedna z mála s vodní plochou v blízkém okolí, vhodná pro rozmnožování obojživelníků. V letech 2008 a 2009 zde byl potvrzen výskyt kriticky ohroženého čolka velkého, pro kterého jde o velmi významnou lokalitu. Loni kvůli nízkému stavu vody tady již nebyl. Zjištěn tady byl také rak bahenní nebo silně ohrožený čolek obecný.

V tuto chvíli tak není ani jisté, jak a kdy na celém území o výměře téměř šest tisíc metrů čtverečních Zabos provede rekultivaci, která je stanovena územním rozhodnutím. A není to zřejmé ani ze smlouvy o nájmu pozemků mezi Zabosem a ČPP Transgas z července 2014. Smlouva pouze definuje, že Zabos bude pozemky používat pro skladování sypkých materiálů.

Kolik za to Transgasu zaplatí, není známo, smlouva je totiž v této části prázdná. MF DNES se s dotazem na výši nájemného obrátila na vedení Transgasu, do uzávěrky však žádnou odpověď nezískala.

Že by však Zabos ohrožoval samotný lom, si úřady nemyslí. „Podle dosavadních zjištění terénní úpravy v blízkosti lomu nemají škodlivý vliv na prostor lomu, kterého by se registrace významného krajinného prvku měla týkat,“ uvedla pro MF DNES vedoucí odboru životního prostředí úřadu v Černošicích Markéta Fialová.

Pozemky státního podniku ČPP Transgas získal Zabos do pronájmu v červenci 2014. Aby na ně mohl materiál zavážet, musel získat také přístupovou cestu, která patří Zbuzanům. To se mu podařilo za bývalého vedení obce v srpnu 2014. Tehdy neměla obec připomínky ani k navážce v blízkosti lomu, stejně tak poskytla bez výhrad i obecní cestu vedoucí k pozemkům Transgasu. Později bývalé vedení obce souhlasilo i s vykácením dřevin na cestě.

Vlastnicky nemají Zbuzany v lokalitě bývalého lomu žádný majetkový podíl, lom je v držení téměř třiceti vlastníků. „Chceme lom zachránit, nechceme tady žádné komerční využívání. Jinak bychom to už dávno někomu prodali,“ uzavřel jeden z majitelů lomu. Nepřál si však uvést své jméno. „Chceme to tady jen zachránit jako jedno z posledních hezkých míst,“ dodal.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.